Sony RX100 IV – další vydání nejlepšího kompaktu světa (recenze)

Sony RX100 IV je čtvrtý v řadě opravdu průlomových foťáků, který do značné míry překreslily mentální mapy zkušených fotografů a stanovily nový standard: jsou opravdu malé a fotí skvěle. I největší pochybovače přesvědčily, že i kapesní foťák dokáže produkovat výborné fotky (mnohdy) srovnatelné se zrcadlovkou. Sony RX100 IV se v tomto smyslu nedá vytknout skoro nic – tedy až na vysokou cenu.

Když jsem před rokem zkoušel více méně náhodou předchozí model RX100 III, trochu jsem se bál, že to bude ztráta času.
Totiž: Sony RX100 jsou foťáky doslova kapesní – a kapesní věci, řekne vám každý fotograf, moc dobře fotit nemohou, zákony optiky jsou zákony optiky.
Mají malé čipy, což vždy znamená nižší kvalitu fotek než třeba začátečnické zrcadlovky,  fyzika je fyzika.
No a malé, a tedy potenciálně problémové,  jsou i ostatní zásadní věci: hledáček, blesk, ovládací čudlíky…

Jenže, navzdory tomu všemu, mě vloni ten titěrný stroj opravdu nebývale pozitivně překvapil – fotí prostě skvěle. Podrobnou recenzi předchozího modelu si můžete přečíst zde v článku Sony RX100 III – nejlepší kompakt světa.

Nové, čtvrté vydání, tedy typ Sony RX100 IV řadu posouvá ještě o kousek dál – a opravdu to je poměrně objektivně nejlepší kompakt na světě. (Pokud tedy chápeme slovo “kompakt” v užším smyslu slova, tedy jako malý kapesní foťák).

Sony RX100 IV umí skvělé fotky

Pokud jste si přečetli alespoň jeden další článek na tomto webu, tušíte už, co přijde teď: konstatování, které se objevuje ve všech článcích, že opravdu zásadně mě zajímá jedno jediné: jak ten foťák fotí, tedy jaká je obrazová kvalita.

No v tom smyslu nemůže být žádných pochyb – pokud si prohlédnete fotky na této stránce, uvidíte, že toho dokáže opravdu hodně. A to šlo o test na poměry tohoto webu hodně rychlý a v kalupu provedený – prostě jsem s foťákem prošel jeden večer podvečerní Prahou a pak ho den další vzal na můj kurz fotografování (a po cestě vzniklo pár dalších fotek).

Obrazová kvalita je opravdu výjimečná – což je pro mě pořád trochu nepochopitelné, protože čip uvnitř je prostě nevelký. Jde o tzv. jednopalcový čip, tedy typ, který je výrazně menší než čip začátečnických zrcadlovek a špičkových (leč nekapesních) kompaktů s výměnnými objektivy. To vše při rozlišení 20 MP, což je sice zbytečně moc a je spíš ku škodě, ale budiž Sony odpuštěno, reklamně počty pixelů navyšují skoro všichni…

Sony RX100 IV a křest pouličním ohněm

Pokud máte nějaké zkušenosti s fototechnikou, patrně se nyní ošíváte a otráveně kroutíte hlavou – a říkáte: výsledky z jednopalcového čipu prostě nemohou být kvůli zákonům optiky srovnatelné se zrcadlovkami (které mají výrazně větší čipy a tudíž mnohem lepší výchozí pozici).
Inu, strikně vzato, máte pravdu – rozdíly tam opravdu jsou. Ale pro daný účel (přivést domů hezké obrázky) jsou většinou zcela zanedbatelné až neviditelné.

Vysvětlím – měl jsem totiž možnost otestovat to opravdu pořádně, při onom pokusném focení v podvečerní Praze jsem zrovna měl na test i další výborný stroj – Fujifim X100T, retro dělo s velkým APS-C čipem a pevným sklem (a srovnatelnou cenou). A pár motivů zkusil vyfotit tím a pak oním, a následně vše srovnat.

Co jsem zahlédl a k čemu došel? K dvěma v zásadě velmi protichůdným, ale o to zajímavějším závěrům.

1. Opravdu je tam rozdíl v kvalitě, onen APS-C čip (tedy čip začátečnických zrcadlovek) v kombinaci s pevným sklem 35 mm odvede u Fujifilmu viditelně lepší práci. Srovnatelné obrázky z většího čipu mají prostě při přímém srovnání někdy větší “hloubku” – stejně jako když porovnáte fotku toho samého motivu z full frame a “obyčejné” zrcadlovky. To ano. (Ukázkovou fotku z  Fujifilmu X100T z té samé situace najdete zde).

2. Navzdory onomu (v přímém srovnání odhalitelnému) rozdílu je to do značné míry jedno, jde o rozdíl zahlédnutelný labužníkem a hlavně rozdíl, který má u této disciplíny (pouliční reportážní/cestovatelské focení) mimimální vliv na finální efekt… Důležitější než “hloubka” jsou emoce ve fotce ukryté… Plus třeba říct, že Sony RX100 IV je prostě k nenápadnému focení od boku jak dělaný… Stačí vyklopit dispej a cvakat z téměř neviditelné polohy někde kolem hrudi, vlastně se mi s ním fotilo mnohem příjemněji než jsem čekal.

Prostě, kdybych si měl vybrat, který z těchto dvou svělých strojů si vzít, dost bych dumal, zda skladnost a nenápadnost (plus výklopný displej) není víc, než labužníkem zahlédnutelný rozdíl v kvalitě…

Co se vám to tu vlastně snažím ukázat? Zásadní shrnutí toho, co je pro Sony RX100 IV charakteristické: vše je zmenšené přesně pouze na tu hranici, kdy to neznamená zásadní kompromis a zhoršení kvality. A to jeho majitetům dovolí opravdu mnoho…

Sony RX 100 IV a novinky

V čem se vlastně liší čtvrtá generace od svého veleúspěšného předchůdce? Z mého pohledu je rozdíl vlastně v jedné jediné věci: hledáček je výrazně kvalitnější. Mimochodem, právě hledáček patří k zásadním plusům tohoto kompaktu… Nacpat ho do takto malého přístroje je opravdu vývojářský oříšek. Dle technických specifikací má nyní hledáček zhruba dvojnásobné rozlišení a je to opravdu cítit, funguje prostě velmi dobře a nabízí překvapivě jasný a čistý pohled…

To, ehm, nic nemění na tom, že jsem ho při testování prakticky nepoužil – a fotil přes zadní displej (což jsem, přiznávám, ještě před nedávnem považoval za bezmála zločin, ale k tomuto typu foťáku mi to prostě jde lépe a při – třeba – pouličním focení to má velké výhody…).

Nicméně, abych nebyl nespravedlivý, opravdu to je pokrok významný, dle mého jde nyní o hledáček vskutku při reálném focení použitelný (na rozdíl od předchozí generace, kdy bylo jeho využití spíše teoretické a mírně otravné).

Nový je i čip, procesor a řada dalších specifikací, neměnný (což je dobře) zůstává velmi kvalitní objektiv o rozsahu 24-70 mm s výbornou světelností 1.8 – 2.8 (a ano, pozadí umí rozmazávat velmi dobře). Pravda tedy je, že pokud by mi v Sony chtěli udělat radost, mohli by do příštích vydání přece jen onen rozsah trochu rozšířit (konkurenční Canon G7 X může zoomovat do 100 mm, což se hodí, a získává tomuto Canonu body ve vzájemném srovnání).

Jak fotí čas 1/32 000

Japonští inženýři narvali do malého těla ještě mnoho technických vymožeností – tou, na kterou se soutřeďují reklamní slogany, je především schopnost natáčet video v 4K… A kvalita pár videí, které jsem shlédl, je vážně pozoruhodná (včetně perfektně fungující stabilizace obrazu). Nic moc více o tom nejsem kvalifikovaně schopen napsat, protože ve videu se příliš nevyznám. Když jsem zjistil, že můj Canon 5D mark iii potřebuje pro minutu záznamu v nejvyšší kvalitě (ale pořád nižší než 4K) místo zhruba 600 MB, začal jsem děti točit jen na iPhone 6 – ale nechci, aby to znělo nějak ironicky, jen to prostě neumím posoudit…

Jeden z módů navíc nabízí možnost natáčet čtyřicektrát zpomalené “slow motion” video, což pro hračičky může být též nebývale lákavé – nezkoušel jsem, přiznávám, protože jsem doma nenašel dostatečně rychlou paměťovou kartu… Pro běžný život bude mít větší význam schopnost v “burts” módu pořídit až 16 fotek za vteřinu. Pravda je, že moje pomalá karta s tím dost bojovala a foťák mi tak v praxi předvedl další ze svých silných stránek: novou “interní paměť”, která je schopna dočasně fotky uložit ve chvíli, kdy už karta nestíhá…

Co jsem vyzkoušel, byla další z technologických položek na seznamu novinek Sony RX100 IV: a to schopnost snímat časem 1 / 32 000. Ano, je to jakási elektronická magie, ale ve výsledku ten čas je opravdu takto neuvěřitelně krátký… Viz fotka při níž rády asistovaly moje dcery – zachycuje “výstřel” z jejich vodní pistole… Ano, impresivní. Zda to je v praxi použitelné, nechávám na zvážení každého – pro mě je Sony RX100 IV především špičkovým miniaturním foťákem, od kterého je možné čekat skvělé fotky v nejrůznějších situacích.

Což mě vede k poslednímu testovanému paramatru – a to k ISO. Při běžných hodnotách (do 1600) je viditelný šum nepatrný až velmi snesitelný, jak ukazuje testovací fotka, i v zcela “krutých” podmínkách to dopadne vcelku dobře… Krabici s dětskými poklady jsem na iso 12 800 fotil v naprosté tmě, a dopadlo to více méně snesitelně.

Velká neznámá: velká cena

O peníze, jak známo, jde v mnoha věcech vždy až na prvním místě – a mám trochu obavu, že tento faktor bude Sony RX100 IV trochu (či hodně) podtrhávat nohy – v danou chvíli příchodu na trh (srpene 2015) se začíná prodávat za ceny přes 30 000 korun. A to je, marná sláva, opravdu raketa.
Ano, určitě přibývá lidí ochotných zaplatit za dobré a kvalitní věci, přesto se bojím, že poměr cena / výkon nám v této rovnici prostě nemůže vyjít moc rozumně… Totiž: pokud někdo hledá dobrý stroj, který zvládne skvělé fotky, v kategorii 15 – 25 000 korun, najde opravdu mnoho skvělých strojů. Jasně, málokterý bude tak malý a kvalitní, ale i tak se mi to jeví trochu problematicky.

Předchozí model RX100 III se začal prodávat za cca 23 000 korun, nyní stojí méně, a to je cena, která ho kvalifikuje do vzácné kategorie několika mála foťáků, jimiž se dá odpovědět na dotaz: “Co si mám koupit, aby to bylo malé, dobré a za rozumné peníze”? Poslední model se na můj seznam zatím dostat nemůže, stojí moc – a navíc, z hlediska kvality focení pro běžný rodinný a cestovatelský provoz nenabízí (tedy snad kromě lepšího hledáčku) opravdu zásadní posun k lepšímu… I když, kdo ví, dříve lidem též připadalo šílené koupit si telefon za 25 000 korun a nyní je to nejprodávanější mobil na světě… Tedy uvidíme.

Sony RX100 IV – co se povedlo

Opravdu skvělá obrazová kvalita – Sony RX100 IV (podobně jako jeho předchozí typ stejné řady) patří kvalitou snímků opravdu k naprosté špičce fotoparátů nejen ve své kategorii, ale (zejména v dobrých světelných podmínkách) i kategoriích papírově vyšších (např. s větším čipem).

Kapesní rozměry – je to opravdu foťák kapesní, což je na cestách i rodinných akcích velké plus. Vleze se i do kapsy u džín, tedy může hrát i roli špičkového “foto-zápisníku”, případně záložního foťáku při profesionálním focení reportážního typu.

Použitelný hledáček – velký skok oproti předchozímu modelu nastal v technologickém řešení hledáčku: je sice malý, ale velmi dobře “čitelný” a jasný. Jinými slovy je opravdu použitelný, což je u foťáku této velikosti rarita. (Jak moc ho budou majitelé opravdu používat si nejsem nicméně jist).

Sony RX100 IV – na co pozor

Opravdu vysoká cena – Sony RX100 IV se začal prodávat za cenu vyšší než 30 000 korun, což ho řadí mimo cenové rozpětí běžné pro české zákazníky toužící po něčem dobrém, případně něčem dobrém a malém…

Pořád je to kompakt – přes tu veškerou chválu je třeba připomenout, že pořád to je kompakt – a některé ovládací prvky prostě zjevně nešlo řešit samostatnými “čudlíky”. Nejvíc to je asi cítit u korekce expozice, která nemá samostatné ovládání.

Má relativně malý čip – v některých typech záběrů, například u krajin, se začne projevovat, že má přece jen výrazně menší čip než třída začátečnických zrcadlovek. Je to limit většinou ztěží prostým neodborným okem zaznamenatelný, ale je tam: složitější snímky prostě nebudou mít onu ideální “hloubku”.

Sony RX100 IV – cena

Není v mých silách ceny sledovat, tedy zde přejímám automaticky generovaný přehled od Heuréky.

 

(Poznámka pro šťouraly: Toto není placená recenze ani inzertní text. Firma Sony mi pouze bezplatně zapůjčila fotoaparát, za což jí děkuji.)

Další (neupravené) fotografie z testu:

Katalogové shrnutí recenze