Řada Sony A7 má nemalé cíle – být konkurencí profesionálních zrcadlovek Canonu a Nikonu a ukázat, že bezzrcadlovky dokáží opravdu hodně. V téhle recenzi zkoumám Sony A7 mark ii, jednu z vlajkových lodí a zkusím též nadhodit pár otázek na téma, jak to vše dopadne.
Tohle je trochu pozdní recenze – Sony A7 mark ii (též Sony A7 II, Sony Alpha 7 ii, Sony α7 II či ILCE-7M2) na trh dorazila počátkem roku 2015, ale dříve jsem ji vyzkoušet prostě nestihl.
A bez tohoto fotoparátu by nebyl seznam recenzí na Fotoguru.cz kompletní – je to prostě opravdu důležitý foťák…
A tak jsem si ho na poslední prázdninový víkend půjčil k rychlému otestování – a zkusím i sám sobě odpovědět na otázku, jak moc tento stroj dokáže změnit fotografickou scénu.
Kam patří a pro koho je Sony A7 ii
Kam vlastně Sony A7 mark ii zařadit na pomyslné mapě fotoaparátů? Připomeňme základní charakteristiku: je to plnoformátová bezzrcadlovka s čipem o rozlišení 24 megapixelů, se špičkovým ostřením, pokročilou stabilizací a cenou těla kolem 50 000 Kč. Tělo plus základní seťák Sony FE 28-70mm f/3,5-5,6 OSS se dá koupit za zhruba 60 000 Kč, což je cena subjektivně i objektivně poměrně lákavá (o tom, že to je trochu složitější, viz dál).
Plus: je to Sony, což je v posledních letech prostě značka opravdu módní, až kultovní – možná hlavně právě té snaze prorazit do nejvyšší ligy foťáků pro profesionály a náročné amatéry.
K čemuž dodejme, že to je pověst zasloužená, například špičkové kompakty řady Sony RX100 opravdu změnily celý trh – jsou kapesní a skvělé (zde jsou recenze: verze iii, verze iv), bezzradlovka s menším čipem A6000 léta patří k foťákům opravdu schopným kvalitou a cenou konkurovat začátečnickým zrcadlovkám v kategorii 15-25 000 Kč…
Navíc, Sony vyrábí poměrně zásadní část čipů právě i pro svoji konkurenci (včetně, zřejmě, skvělé řady Canon G7 X)… A hádat můžete i to, jaká firma dodává čipy do “nejrozšířenějšího fotoaparátu světa”, tedy do iPhonů… Ano, Sony…
To proto je tak napínavé sledovat, kam se pohne Sony i řada A7 toužící změnit opravdu hodně – legendární Milan Škoda, majitel Foto Škoda, před časem dokonce v rozhovoru pro Digitální Fotomagazín (link zde) překvapivě uvedl, že obraty z prodeje Sony se blíží Nikonu – a že právě A7 vše změnila. Zkrátka, vše se mění…
Sony A7 ii – skvělá obrazová kvalita
Tohle je poměrně banální konstatování, které asi každý čeká: tedy jasně, kvalita fotek je opravdu skvělá, inu, to se vlastně dalo čekat, že? Full frame od Sony prostě musí umět výborné fotky – nejlépe tu kvalitu alespoň zběžně zahlédnete z fotek na této stránce, kdy jsem vyrazil s rodinou do lesů severního Plzeňska… Plné velikosti zobrazíte kliknutím, pokud byste je chtěli zkoumat podrobně – k čemuž dodávám důležitou nuanci: tyto JPGy jsou focené do defaultního přednastavení “Fine” kvality (kromě ní je ještě Extra Fine, ale rozdíl mi nepřišel zásadní).
Testoval jsem v různých situacích, v různých světlech a nenašel nic, co by se dalo foťáku ohledně kvality fotek vytknout – prostě kvalitní full frame špičkové řady. Za zdůraznění možná stojí chvíle, kdy mě překvapil nad rámec očekávání – to bylo zejména v situacích s nižší intenzitou světla, kdy dokázal čip vytvořit opravdu skvělý mix barevných tónů a dát fotkám svébytný charakter (patrně lépe než by dokázala konkurence).
Obecně umí Sony A7 ii zvládat situace s nízkou hladinou světla výborně, jasně, ISO 25 600 je již za hranou, ale ještě i 12 800 se dá “kousnout” a 6400 je více méně použitelné bez mrknutí oka i pro poměrně náročné užití, tedy klobouk dolů…
Stejně tak je možné pochválit další dva parametry, kterými se Sony u tohoto foťáku rádo chlubilo – tedy ostření a stabilizaci. Ostření je opravdu bleskurychlé a zvládlo i (z definice) náročné situace “lovení” mých dcer nekoordinovaně pobíhajících po louce – kombinace kontinuálního ostření a automatické ostřící zóny pracovala bezchybně.
Stejně tak nezklamala hodně zdůrazňovaná pětiosá stabilizace – opravdu zvládla těžké situace, tedy různé zoomování na dcery v ubývajícím světle, kdy se dalo pořídit zazoomovaný obrázek i na zhruba 15ctinu vteřiny, což by se bez stabilizace nepodařilo ani náhodou.
U foťáků nižších cenových i výkonnostních kategorií by výše stručně až znuděně popsaná konstatování “fotí skvěle” svým způsobem stačila – patřím k těm, které při hodnocení foťáků opravdu zajímá hlavně to, jak dobrý obrázek z čipu dokáže v šikovných rukách vylézt.
Jenže u takto ambiciózního foťáku by to bylo málo – jak jsem zmínil, cíle má v kontextu full framů vysoké, a proto pojďme nyní zkusmo nadhodit pár zásadní otázek o tom, jak si vede ve srovnání se “sobě rovnými” – protože teprve pak se můžeme přiblížit odpovědi na otázku “jaký to vlastně je foťák”…
Sony A7 mark ii – subjektivní srovnání s konkurencí
Když jsem pobíhal po lese se Sony A7 ii, neustále se mi hlavou honilo pár zásadní otázek, všechny se točily kolem jednoduché úvahy: Vyměnil bych tenhle foťák za svůj Canon 5D iii? Je to vlastně otázek více, tu jsou.
Má tahle bezzrcadlovka smysl pro náročné použití? Ano!
To podstatné a zásadní plus tohoto foťáku je velikost – je to prostě foťák malý a skladný, což je obrovská výhoda (a psychologicky bude v době mobilně-telefonického focení stále zásadnější). Bylo prostě krásné být v lese s něčím, co je malé a skvělé. Univerzální “cestovatelský” objektiv Sony FE 28-70mm f/3,5-5,6 OSS už tělo sice docela zvětšuje, ale pořád to je něco, co se dá hodit na rameno a zapomenout – což se zrcadlovkami typu Canon 5D nejde.
V tom je ostatně možná ta klíčová role, kdy bych řekl: ano, toto přesně chci – pokud bych si Sony A7 mark ii kupoval, vybavil bych ji pevnou osmadvacítkou a získal fantastický cestovní stroj, s nímž by bych ochoten vyrazit na pustý ostrov.
Anebo bych si koupit “redukci” a použil pevné objektivy z Canonu – to jsem nezkoušel, protože se mi ji nepodařilo vypůjčit, ale právě využití těl Sony s objektivy jiných značek je kapitola zcela zásadní a chci se k ní někdy vrátit v samostatném článku.
Úplná alternativa k full frame konkurenci? To ne
Může tedy tenhle foťák nahradit špičku full framů od konkurence? Je na dohled doba, kdy profesionálové a nároční amatéři budou vedle právě onoho Canonu 5D vyhledávat tuto řadu Sony? Myslím, že ne. Kvalita fotografií je skvělá, některé parametry jsou dle mého lepší u Sony (na první pohled dynamický rozsah, řekl bych), ale dle mého jde pořád jen spíš o ambiciózního studenta, který sice dramaticky stoupá, avšak pořád je ještě dost daleko.
Tohle je opravdu hodně subjektivní hodnocení, s nímž mnozí asi nebudou souhlasit, a tak to je v pořádku, protože každému vyhovuje něco jiného, ale ač nejde celkově Sony vytknout nic zásadního (a v mnohém je i dál), po započtení všech těch nevalných dílčích “chytáků” (viz dále – výdrž baterie, konverze rawů atp.) je prostě špička foťáků Canonu i Nikonu dál.
Samostatnou podkapitolou této otázky je cena – full frame s univerzálním objektivem za 60 000 Kč, to zní dobře. Jenže onu cenovou úvahu trochu nabourá, pokud začneme zkoumat ceny dalších objektivů a řekneme si, že – například – chceme onen nezbytný zoom 70-200 mm. Jenže ouha, u Sony začíná na bezmála 40 000, zatímco na Canon se dá pořídit jeho obdoba za cca 16 000 Kč.
Zkrátka: pořídit si slušnou a obecně použitelnou výbavu pro Sony je pořád hodně, opravdu hodně drahé. I když pravda, má oblíbená pevná osmadvacítka se dá koupit za necelých 15 000 Kč, což je jen o pár tisíc víc než moje canonová, ale na depresivních počtech to nic nemění.
Čtěte aktuální přehled ZDE
Je výrazně lepší než špičky s menším čipem? Ne nutně
Tohle je poměrně zásadní otázka, která se – rychle dodejme – vůbec netýká jen tohoto foťáků, ale všech full framů. Jinak řečeno, tato otázka otázek zní: Potřebujeme vůbec full framy? Pro mnoho kategorií fotografování je odpověď stále “jednoznačně ano”, to v případně, že chcete fotit Olympiádu, portrét modelky zvětšitelný na velikost panelového domu nebo titulní stránku časopisu pro ženy.
Ale co, když chceme jen zcela špičkou kvalitu v královně fotografických disciplín, v reportážní fotce? Anebo “jen” skvělý foťák pro cestu kolem světa nebo focení rodiny? Pak, jsem si jist, špičky foťáků s menšími APS-C čipy zcela stačí, protože kvalita je v zásadě stejná (o tom, jak moc “v zásadě” by se samozřejmě dalo dlouze debatovat). A ano, zcela klidně nechám doma Canon 5D a zcela spokojeně vyrazím na cestu kolem světa třeba s Fujfilmem X-E2. A vsadím se, že vaše šance na fotkách poznat, že to není full frame, bude ve většině situací blízká nule.
Anebo, poznáte, co je focené Canonem 80D (link na recenzi zde) a co A7 mark ii? (Fotky jsou ze stejných míst.)
Což je důležitá otázka i pro ty, co uvažují o nákupu Sony A7 ii – doporučuji si položit otázku, zda full frame přece jen není trochu zbytečný na dovolenou do Indie nebo tam někam?
Abych to zase nějak vše nezamotal – pořád existuje jeden velmi pádný důvod, proč mít full frame: lépe se na něj shánějí skvělé objektivy, s APS-C třeba moc nejde vytvořit kombinaci tělo + pevná 28tka. To je, mimochodem, jeden z největších limitů začátečních řad zrcadlovek. Jedna z častých otázek na mých kurzech fotografování zní: Co si mám koupit na můj (např.) Canon 760D za skvělý pevný širokoúhlý objektiv? Na což jen mírně bezmocně pokrčím rameny – ono prostě vlastně nic není, nic koupit nejde…
Sony A7 mark ii – ještě pár dojmů a detailů
Aby nevznikl dojem, že hledám na Sony chyby za každou cenu, rychle opakuji: je to opravdu skvělý foťák, o tom není pochyb, já se tedy spíše snažím najít body, o nichž je zajímavé přemýšlet a případně je testovat…
Ještě tedy pár detailů, které se mi honily hlavou – tím prvním je “detail” dosti zásadní, a to je katastrofální výdrž, či spíš nevýdrž baterie. Jistě, od oficiálního zastoupení Sony jsem měl půjčený foťák, který toho už za rok a půl při testování hodně zažil, ale i tak – foťák se po celonočním nabíjení vybil asi po třech hodinách velmi nenáročného cvakání v lese (asi 50 fotek), nový by to jistě zvládl lépe, ale i tak je to přinejmenším něco, co je třeba podrobit dalšímu zkoumání… (Dvakrát se mi foťák též zcela zasekl a přestal reagovat, ale vyndání baterky to zachránilo).
Velmi silnou stránkou tohoto foťáku je elektronický hledáček, který vážně funguje skvěle a při běžném použití zcela nahradí hledáček optický. Na stranu druhou, přísné srovnání nesnese, pokud byste čekali, že opravdu zahlédnete, jak bude fotka vypadat, tak dokonalý není – což by též mělo zaznít, pokud ho srovnáváme s klasickou zrcadlovkou. Prostě ony nuance světla a barevných tónů zahlédnete až na displeji.
A ještě jedna věc tentokrát už opravu pro labužníky přecházející ze zrcadlovek – zpracování z rawu je ne vždy optimální. Na Canonu například v přírodě používám Picture Style Landscape (Krajina), prostě to mírně zvýrazní saturaci obrázků a zelená bývá zelenější. Občas to zapomenu vypnout, ale celkem ničemu to nevadí – u Sony to ovšem vadí poměrně zásadně, pokud necháte tento “filtr” zapnutý, obličeje budou v některých situacích nepoužitelně načervenalé….
Sony A7 mark ii – shrnutí ve dvou větách
Sony A7 ii je špičkový stroj, který se stal v některých situacích skvělou alternativou k profesionálním zrcadlovkám konkurence – především v kombinaci s kvalitními pevnými objektivy dokáže nabídnout vynikající kvalitu v poměrně kompaktním těle (za více méně rozumné peníze). Plnohodnotnou alternativou k full framům konkurence zatím není, zejména kvůli vysoké pořizovací ceně kombinace těla a objektivů i řadě drobných detailů, které v celkovém součtu zkušeným fotografům budou lézt na nervy – potenciál této řady je však obrovský.
Sony A7 mark ii – cena
Není v mých silách ceny sledovat, tedy zde přejímám automaticky generovaný přehled od Heuréky. (Už se neprodává).
(Poznámka pro šťouraly: Toto není placená recenze ani inzertní text. Firma Sony mi pouze bezplatně zapůjčila fotoaparát, za což jí děkuji.)
Další fotografie z testu:
Shrnutí recenze:
Sony A7 mark ii
Sony A7 ii je špičkový stroj, který se stal v některých situacích skvělou alternativou k profesionálním zrcadlovkám konkurence – především v kombinaci s kvalitními pevnými objektivy dokáže nabídnout vynikající kvalitu v poměrně kompaktním těle (za více méně rozumné peníze).
7.8
Pros
- vynikající obrazová kvalita
- opravdu kompaktní tělo
- skvělé ovládání, výklopný displej
- výborné parametry (ISO, ostření…)
Cons
- omezený výběr objektivů
- ne vždy dokonalý převod do JPG
- slabá výdrž baterie
- hlučná závěrka
Sony A7 fullframe řada je pěkná, kompaktní a celkem ergonomická, ale bohužel si nese také dost much a to není jen katastrofální výdrž na baterie, ale též pár dalších nedostatků, ostření není úplně nejrychlejší, objektivy jsou drahé, i výběr blesků není nijak úžasný atd. Na druhou stranu je to opravdu levný a kompaktní fullframe a v tom nemá konkurenci, A7 prodával kdysi Fotolab za 25 000 Kč s dvěma objektivy setovým i pevnou padesátkou a dnes je se setem asi za 20 000 Kč. Kdo fotí portréty a vyžaduje malou hloubku ostrosti bude spokojen. Na druhou stranu i Nikon D750 už je pod 30 000 Kč a další fotoaparáty pronikají pod tuto hranici, třeba se vyprodává Nikon D810 za 50 000 Kč. Je to už hodně nabouchané a bezzrcadlovky mají víc a víc konkurence. S tím, že nejde sehnat pevné široké sklo na DX nebo APS-C formát bych netvrdil, třeba k Samsungu NX mám celkem dobrou 16/2,4, ano nemá to špičkovou světelnost a kresba není tak vynikající jako u 20/2,0, ale pořád je to pěkný krajinkový širokáč na tento formát, který požaduji stále pro amatéra za optimální, i když i fullframe skla fotoaparáty dnes jsou cenově dostupné pro amatéry, nehodí se moc na focení zvířat, neb tam se ten crop faktor 1,5x hodí.
sony a7II pri pouziti funkcie bulb sa vypina stabilizator?Alebo moze byt zapnuty ak je na stative.Dakujem!
Dobrý den,
prosím o radu při výběru fotoaparátu pro mírně pokročilé. Požadavky : kvalitní fotky, dobrá cena, otočný displej, wifi hlavně vhodné při cestování.
Děkuji za odpověď
S pozdravem
Fotolab.cz v současnosti (září 2017) nabízí Sony A7 i s objektivem 28-70/3,5-5,6 za neuvěitelnou cenu necelých 30 000 Kč.
Dobrý den, rád bych se Vás zeptal na první Sony A7. Jsem si vědom Vašich tabulek, ve kterých hodnotíte nejlepší foťáky v dané cenové a užitkové kategorii. Nicméně, něco menšího s větším čipem a pevným ,,reportážním“ sklem? Nabídla se mně první model A7 (cca. rok 2013-14), která je nyní za dobré peníze. Domníváte se, že je to již hodně velká vykopávka? Absence pětiosého stabilizátor obrazu vadí, nevadí? Nebo je i jiná varianta malého těla a většího čipu (viz. Vaše tabulka)? Děkuji. P.S. Videa s úpravami fotek jsou super!
Petře, omlouvám se za pozdní odpověď – a ano, já bych nákup první verze už opravdu hodně zvážil, přece jen, od té doby uteklo docela dosti vody a technika poskočila (byt ne u všech foťáků to je dramatické stejně…) JR
Vlastním a7ii již dva roky. Měl jsem smůlu, musel jsem v záruční době do servisu, neboť i při nabitých bateriích vyžadovala a7ii zadat opakovaně datum, čas. Po výměně elektroniky zatím bez problémů. Bohužel mám nějakou smůlu, podobná závada se mi vyskytla i u předchozích fotoaparátů. Je to degenerace světová, protože stejný problém vzniká i u jiné elektroniky i mimo oblast fotoaparátů. Prostě „kondenzátor“, který „drží“ uložená data (datum a čas je dnes všude) odejde a máte obtěžující zařízení.
Věnuji se krajině a silně genealogii, tedy fotografování starých archiválií. A zde jsem se nechal přemluvit pro Full formát, který zrovna není pro tuto oblast nejvhodnějším, kvůli menší hloubce ostrosti a min. zaostřovací vzdálenosti cca 30cm. Zde bych se potřeboval dostat tak na 20cm. Dodnes nedovedu pochopit, jak naši předkové před několika staletími dokázali brkem psát tak drobounkým písmem.
V archiváliích je především plno glos na okrajích listu, které potřebuje člověk snímat jako detail. Objektivů FE je zatím málo a ty které jsou, tak mají tak malý obrazový úhel, že by to vyžadovalo abych si v botách, v archivu, stoupnul na stůl. Prostě, byl by asi vhodný menší formát čipu. Přesto koupi a7ii nelituji, vyřešila mi několik zásadních dřívějších limitů. Především je to možnost využít kvalitní citlivost až 6400, výborná stabilizace obrazu, i clona 11 pořád zvyšuje kvalitu obrazu, to vše otevřelo prostor i v místnosti fotografovat bez blesku, který totálně ničí světelnou atmosféru. Zbývá mi vyřešit fotografování v archivu. Nepřichází v úvahu výměna objektivů, protože vyjede-li badatel na druhý konec republiky musí nafotit v archivu tak 1000 a 2000 snímků s parametry nejvyšší rozlišovací schopnosti, kvůli drobnému písmu na velké knize, kde formát jednotlivého listu je mnohem větší než A4. To nevím jak by zvládl menší čip, – dříve jsem musel jeden velký list knihy pořídit dvěma nebo třemi jednotlivými snímky, což nyní A7ii pořídím jediným snímkem. Navíc však, pokud existují super drobné glosy na okraji listu, pojišťuji ještě duplicitním jistícím snímkem, ovšem se zbytečným velkým okolím fotografovaného detailu, kvůli velkému obrazovému úhlu objektivu (WIDE). Do oblasti TELE jít nemohu , protože klesá hloubka ostrosti i rozlišovací schopnost – to jsem si již ověřil.
A při všem musíte v archivu řešit vzduté stránky knih (hloubka ostrosti), jejich sevřené hřbety, kdy knihy nejdou volné otevřít, vrhající stíny ze stropních osvětlení, mísení světel rozdílné teploty chromatičnosti v místnosti a z venkovního osvětlení, to vše se na snímku projevuje.
Přesto jsem nabyl přesvědčení, že i A7ii mi v archivu vyřešila mnohé limity, jen mi vadí duplicitní snímky velmi drobných glos, kdy snímám moc velké okolí detailu.
Při fotografování celého velkého listu knihy je a7ii přesně na svém místě- jeden snímek je přesně formátem na celou plochu listu. Vzdutí listu, míšení světelných zdrojů musím řešit pro každý jiný fotoaparát Věřím, že nakonec fotografování detailů nakonec nějak vyřeším a pak vše ostatní patří k druhu práce, svému zájmu.
Měl jsem a7ii se setovým 28-70 dva dny, a nějak nemůžu souhlasit s Vaším názorem na rychlost ostření. Srovnával jsem ho s Panasonicem FZ1000, a jednoznačně sony ostřil pomaleji. A to nemluvím o hlučné závěrce. Srovnával jsem oba dopoledne za slušného světla z okna do zahrady a do ulice, nebyl důvod pro nějakou lenost.
Chtěl jsem ho na focení dětí v mizerném světle, samozřejmě bez blesku, tak jsem ho chtěl vyzkoušet.
Naštěstí byl přes e-shop, a proto možná nesportovně putoval po dvou dnech a pár cvacích zpět.
Cenově sice už byl na stropě mého limitu, , ale zdál se mi vzhledem k recenzím zkousnutelný.
Už proto, že zároveň i hodně točím video, a to sony na rozdíl třeba od fuji umí, těšil jsem se na něj.
Ale mne zklamal. Možná jsem měl smůlu na kus, ale podruhé ho zkoušet nebudu, a na 7s či r nemám. Takže sorry, milé sony.