Olympus OM-D E-M1 Mark II je pozoruhodný foťák. V nebývalé míře je napěchovaný technologiemi, které jsou opravdu ve většině případů užitečné – a ne jen na hraní (byť i to se počítá). Pro určitý segment fotografů jde o snový foťák – malý, lehký, a přece pozoruhodných výkonů schopný.
Olympus OM-D E-M1 Mark II má zajímavou vlastnost – dokáže zaujmou i skeptiky, kteří jinak opakují, že všechny ty tuny ostřících bodů a nejrůznějších technologických vychytávek jsou především marketingem. A že jediné, co se dle nich počítá, jsou výsledné fotky…
I podobný skeptik ovšem musí uznat, že tahle věcička napěchovaná elektronikou má opravdu velké kouzlo – a nabízí i několik věcí, za něž si opravdu zaslouží uznání od recenzentů i uživatelů.
Samozřejmě, není to fotoaparát pro každého – v tomto smyslu tedy nemá ani smysl zkoumat ho v tomuto webu oblíbené rovnici “poměru cena výkon”… Není to foťák na focení snímků typu “dítě a Karlštejn” ani “Niagárské vodopády za východu slunce” – tam by se v přímém srovnání dostal obrazovou kvalitou na roveň i s mnoha stroji poloviční až třetinové ceny.
Ale takto o něm nemá smysl uvažovat: Jeho síla je zkrátka v tom, kvůli čemu byl napěchován onou elektronikou: tedy v rychlosti, odolnosti a kompaktních rozměrech.
Ač jsem obecně vcelku imunní vůči různým “ambasadorům” chválících u různých značek to či ono, v případě oficiálního představení tohoto foťáku mě zaujalo věcné vyprávění Rostislava Stacha, fotografa zvířat (viz jeho stránky Fotolovy.cz). Jeho klíčový argument (volně citovaný) zněl: “Já už na to neměl nervy tahat 30 kilo zrcadlovkové výbavy – tahle věcička mi prostě vyhovuje.” Inu, něco na tom asi opravdu bude.
Mimochodem, když už srovnáváme různé světy – dle oficiálního ohlášení bude OM-D E-M1 Mark II stát 54 999 Kč, nebo v sadě s objektivem12-40mm 1:2.8 69 999 Kč. Je to hodně, je to málo? Na to každý odpoví jinak…
Olympus OM-D E-M1 Mark II, nový čip a možnosti
Olympus OM-D E-M1 ii byl opravdu očekáván s napětím, protože má v sobě nový 20megapixelový čip – a čekalo se tedy na to, jak to vše dopadne, zda obrazová kvalita nasměruje vše někam dál a postaví ji efektivně do tvrdých bitev s konkurencí.
A nejen pro tento foťák, ale obecně pro svébytný svět Micro Four Thirds, tedy čipů menších než začátečnické zrcadlovky a dramaticky menších než profesionální full framy (ty obrázky “kreslí” na téměř čtyřnásobně velké ploše).
Jak nový čip pracuje, se můžete nejlépe přesvědčit na snímcích pořízených během testovacího odpoledne – není pochyb, že obrazová kvalita je velmi dobrá, a subjektivně bych si tipl, že poměrně výrazně lepší než u předchozích typů sensorů.
Jak už jsem zmínil, nemá zároveň smysl podrobně pitvat srovnání obrazového výkonu se stávající špičkou full framů, výhoda výrazně větších čipů bude vždy znát (ač Olympus toto hodně nerad slyší). Jak to hezky shrnul (v jinak nebývale nadšené recenzi) prestižní web Digital Photography Review, “není možné čekat stejné obrazové výkony jako nabízejí stejně drahé kamery”.
Jenže vzhledem k zajímavých výkonům v malém těle je opravdu snadné to právě tomuto Olympusu odpustit. Protože, mimochodem, právě díky menšímu čipu je možné s ním provádět různé rychlostní psí kusy.
60 snímků za vteřinu a skvělý Pro Capture
Fotoparát je vybaven polem 121 křížových ostřících bodů a mé zběžné pokusy opravdu naznačují, že ostření je vskutku velmi pohotové a přesné (dlužno říci, že zrovna tohle se v přítmí staré tovární haly zkoušelo ne zcela dobře). Foťák je možné přinutit chovat se jako kulomet vyrábějící až 60 snímků za vteřinu (při focení s jednorázovým fokusem), případně 18 snímků s fokusem kontinuálním. To vše bez jediného zvuku, což je až tak nějak nezvyklé (tichá závěrka je nicméně opravdu šikovná věc…).
Osobně mě na celém hraní asi nejvíce zaujala funkce Pro Capture, která umožňuje opravdu přesně trefit nějaký krátký a jinak těžko lapitelný okamžik. Funguje to tak, že foťák při namáčknutí spouště neustále v paměti uchová 14 snímků (tedy stále přidává a umazává)… Fotit začne teprve při zmáčknutí spouště, ale právě oněch 14 “zásobních snímků” výrazně pomáhá šanci získat v tom moři obrázků právě něco neuvěřitelně dobře načasovaného…
Čtěte aktuální přehled ZDE
Ještě jednou vysvětlím, jak vznikaly ty pozoruhodné obrázky propíchnutých balónků: namáčknu spoušť a foťák neustále utváří měnící se sérii 14 obrázků… Když se okamžik přiblíží (a jehla letí), už jen domáčknu a série tedy obsahuje desítky obrázků (včetně těch 14 před zmáčknutím spouště). Z nichž už je obvykle snadné něco vybrat…
Tohle, řekl bych, má opravdu pro určitou kategorii záběrů poměrně velké kouzlo (a ano, je to skvělá hračka)….
Stabilizace funguje skvěle
Jako poměrně zarytého zrcadlovkáře fotícího obvykle bez stabilizovaných objektivů, mě potěšila, ba překvapila opravdu výrazná schopnost foťáku ustabilizovat kde co… Jinak jsem obvykle k těmto technologickým hříčkám dosti imunní, ale tady se nebojím použít formulace, že to je až neuvěřitelné…
Nejlépe to je vidět na opravdu (alespoň pro mě) více méně nepochopitelném výkonu na obrázku níže. Je focený novým objektivem 300 mm/4, jehož vnitřní stabilizace ještě posiluje pětiosovou stabilizaci v těle foťáku.
Tedy: tahle vánoční ozdoba je focena obrovským zoomem (600 mm v přepočtu na full frame) na 1/13 vteřiny! A je ostrá… Vlastně to pořádně nechápu, ale klobouk dolů… Tohle je prostě další část těch technologických hraček, která má význam v reálném životě – fotit s takovouto stabilizací je při malém těle foťáku opravdu velká, převelká výhoda…
Trochu méně jsem si jist použitelností další propagované vychytávky – a to kompozitního snímku v režimu High Res Shot – foťák postupně vyfotí osm obrázků a vytvoří mohutnou složeninu odpovídající snímku s rozlišením 50 megapixelů… Jak moc to je použitelné v praxi, to neumím posoudit (samozřejmě, nehodí se na věci pohyblivé)…
Olympus OM-D E-M1 Mark II – shrnutí ve dvou větách
Olympus OM-D E-M1 Mark ii je pozoruhodný foťák posouvající díky technologickým vymoženostem to, co dokáže nabídnout tato kategorie fotoaparátů a ostatně i firma Olympus jako taková. Není to kamera univerzální, ale specializovaným fotografům toužícím zachycovat rychlou akci nabídne zajímavou možnost opravdu velmi dobré obrazové kvality v malém, lehkém a odolném těle.
Olympus OM-D E-M1 Mark II – cena
Není v mých silách ceny sledovat, tedy zde přejímám automaticky generovaný přehled od Heuréky. (Už se neprodává)
(Poznámka pro šťouraly: Toto není placená recenze ani inzertní text. Firma Olympus mi pouze bezplatně při oficiální prezentaci zapůjčila fotoaparát, za což jí děkuji.)
Další fotografie z testu:
Shrnutí recenze:
Olympus OM-D E-M1 Mark II
Olympus OM-D E-M1 Mark ii je pozoruhodný foťák posouvající díky technologickým vymoženostem to, co dokáže nabídnout tato kategorie fotoaparátů a ostatně i firma Olympus jako taková.
8.1
Pros
- obrovská rychlost a možnost zachytit díky “předsnímání” klíčové okamžiky
- kvalitní a přesný autofokus
- velmi dobrá obrazová kvalita
- mimořádně odolné a tradičně skvěle ovladatelné tělo
Cons
- jde o specializovaný fotoparát pro poměrně úzkou skupinu fotografů
- obecná obrazová kvalita mírně zaostává za špičkami cenově srovnatelných profesionálních fotoaparátů
- cena s kvalitním objektivy je poměrně vysoká
Olympus je inovátor nových funkcí, rychlost díky menšímu čipu je skvělá a ostrost objektivů bývala také dobrá včetně jednoho z nejrychlejších zaostřování na světě, ale pak člověk vezme fotky a musí přiznat, že 20 Mpx a 4/3 formátový malý čip mají fyzické meze a ISO nejde nastavit tak vysoko jako u APS-C snímačů či FullFrame, také rozlišení už dneska není nic zázračného na nejvyšší model, na nějaké extra zvětšeniny to prostě nebude. I Samsung NX1 měl 28 Mpx snímač na APS-C. Výborné jsou i Panasonicy, ta cena je opravdu hodně limitující a určitě si kupce najde mezi fanoušky Olympusu, kteří vysokou rychlost snímání a ostření využijí a taky kompaktní tělo a dobré objektivy, ale běžný člověk bude hledat určitě jinde. Dnes tyhle předsnímání umí i levné fotoaparáty z řad kompaktů a ultrazoomů, takže se o nic převratného nejedná, převratné je spíše rychlost snímání a ostření v plném rozlišení, tichá závěrka, tohle je fajn, ale cena za to je víc než velká.
Vyzerá OLYMPUS dobre. Ale výsledná fotografia s priamou konkurenciou? Čo je lepšia voľba? OLYMPUS OM-D M-1 mark II alebo FUJIFILM X-T2.
Gustáve, zdravím Vás… Můj pohled na tento foťák je takový, že je to skvělá volba, pokud opravdu využijete to, že je malý, neskutečně rychlý a umí skvěle stabilizovat. Pro běžné cestovatelsko-rodinné focení moc není a srovnání Olympus Fujifilm X-T2 by bylo zajímavé, já bych vsadil na Fujifilm, byť i pro něj platí: je to foťák na speciální použití (malý, výkonný, hezký), výsledné fotky pro běžné použití budou řádově stejné jako u začátečnických zrcadlovek za třetinovou cenu… JR
Na adrese http://mirrorlesscomparison.com/fujifilm-vs-olympus/omd-em1-mark-ii-vs-fuji-xt2/ jsem minulý týden narazil na velmi zajímavé a detailní srovnání přímo vámi uváděných modelů Olympus M1 II a FUJIFILM X-T2. Včetně ukázkových shodných záběrů z jednoho i druhého fotoaparátu. I dle ohlasů dalších čtenářů se jedná o jednu z nejlepších srovnávacích recenzí.
Skvělý foťák, teda aspoň podle recenze. Koukám ale na oba portréty ISO640/1250, po zkušenostech s Canon 5d (původním canonem z roku 2005), se mi vůbec nelíbí. Je to rozmazané a zpátky dohnané doostřením. Dle mého matlanina. Uvidíme jak to dopadne na RAWu. Ale takto teda žádná sláva.
HiRes mode je nepoužitelný pro 95% věcí. Jakýkoliv pohyb na scéně vede k obrazovým defektům.
Zajimavá vychytávka toho vysokorychlostního snímání.
Jediná věc, která je bez diskuze špičková záležitost je stabilizace na čipu. Sice bych to využil na ohniscích 100mm a více, ale tohle je fakt šupa.
Díky za komentář! Já tedy vždy dodávám, že pokud je nějaká fotka blbě zaostřená, tak to je spíš chyba recenzenta (mě) než foťáku – a pro jistotu: tohle jsou jpgy bez jakýchkoliv úprav, jen tak, jak vypadly z foťáku (tedy jsem je nedoostřoval). Ale samozřejmě: pokud právě budete srovnávat například portrét z full framu, rozdíl tam bude vždy, to se ví… Mějte se! JR
Právě že fotka vypadá dobře zaostřena. Problém bych hledal ve foťáku a konkrétně nastavení jpeg výstupu, tohle nebude rukama.
Dlouhodobě uvažuji o náhradě 5D mark II + 28 1,8 / sigma 50 1,4 / 85 1,8 a 135L, je to na to mé amaterské cvakání docela moc. Docela bych se vzdal hloubky ostrosti. Olympus má i sympatické pevné ohniska, ale výstup z malého čipu mě stále nějak nepřesvědčil.
Inu, to se Vám bude obecně blbě přecházet – já na cestách fotím právě oněmi zmíněnými objektivy (tedy 28 a 85/1.8 na 5DM3) a je to dosti návykové… Nejde jen o hloubku ostrosti, ale obecně o kresbu… Ale pravda, i já pokukuji po něčem menším… JR
Výborný námět na článek, teda ať se vám podaří přejít 🙂
I podle jiných recenzí to vypadá, že Olympusu se podařil výborný fotoaparát především pro segment profesionálních fotografů přírody, dokumentaristů, cestovatelů či novinových reportérů, kteří harcují po světě s celou fotovýbavou výbavou a často po svých. A to v nejrůznějších klimatických podmínkách. Ti zřejmě více upřednostní parametry jako je hmotnost, rozměry, rychlost, odolnost i vynikající stabilizace. Takových fotografů není zas až tak málo. Pokud budou svoje fotografické úlovky publikovat převážně v časopisech, novinách či na webu (tj. nikoliv na obřích plakátech produktových fotografií), málokdo pozná rozdíl oproti APS-C či FF stroji. Je jasné, že při přímém porovnání nejmenších detailů obrazové kvality ve studiových podmínách bude mít vždy navrch spičkový APS-C či FF přístroj. O to ale zas vždy nejde. Tj. pokud se porovnají schopnosti získat dobrou fotku v nejrůznějších situacích a klimatických podmínkách, za pochodu, či bez možnosti použití stativu, zde bude Olympus M1 Mark II vážným soupeřem.
Ještě bych si dovolil trochu poopravit p. Vicha – Olympus používá fázové ostření už několik let na předchozím modelu M1, tj. nikoliv až na recenzovaném modelu. Ale je fakt, že na rozdíl od konkurence ho zatím neimplementoval i do svých levnějších modelů.
Dobrý den, díky moc za zajímavý komentář! JR
Radku, muj komentar se tyka predesleho textu, ktery zde byl – promo „cancy“ Olympusu, nikoliv teto recenze p. Rybare, ktery timto ten puvodni text zda se nahradil, misto noveho clanku.
Co se tyka fazoveho ostreni, neopravujete me, nybrz puvodni text Olympusu, kde se na toto tema a tou formulaci skutecne „bili v prsa“. E-M1 nicmene nemelo PDAF pouzitelny pro vsechny objektivy, jen pro 4/3 skla. Pak to ruzne upravovali novymi firmwary, ale pokud vim, tak s M4/3 skly se stejne porad ostrilo jen kontrastne, at uz v prubeznem nebo statickem ostreni.
Pánové, je to tak – omlouvám se, měl jsem sem nějak napsat, že komentáře starší 8.12. se netýkají mé recenze, ale původní tiskové zprávy Olympusu, která tu byla před sepsáním tohoto článku… Každopádně díky! JR
Aha, tak to jsem si nějak nevšiml, že toto není nový text, ale opravená původní tisková zpráva Olympusu. Ty reklamní promo zprávy s přehlídkou superlativů jsou u všech značek podobné, proto jsem reagoval až na recenzi p. Rybáře po jeho osobní zkušenosti s aparátem. Nicméně ty detaily kolem hybridního ostření u původní M1 jsem nevěděl – vycházel jsem jen z technické specifikace.
Zdravím, je to ještě mírně jinak: toto je samozřejmě zcela nový můj text, který nemá s původním článkem nic společného. Dělám to tak, že když v okamžiku představení foťáku dorazí tisková zpráva, lupnu ji sem, aby se alespoň nějaké informace k lidem dostaly… A když pak foťák vyzkouším, z původního textu nezbyde nic… JR
Je to po všech stránkách opravdu skvěle vyladěný foťák!!! Měl jsem ho zapůjčený sice jen na kratší dobu, ale vůbec se mi ho nechtělo vracet. Strčí do kapsy drtivou většinu APS-C přístrojů a když ho porovnám třeba se svou FF Sony A7 (+Vario-Sonnar 24-70/4), nebo s kamarádovou Fuji X-E2 s (Fuji 18-55) , tak je se Zuikem 12-40/2,8 obrazově výkonnější! Nehledě na výdrž aku, na tichost závěrky, na snadnost nastavování řady parametrů, menší velikost těla i optiky, atd.atd.
Určite to bude poctivo prepracovaná a hlavne namakaná mašina 🙂 Ako vlastník olympusu E-1, E-3 a Omd E M1 môżem povedať po dlhoročných skúsenostiach, že sú to stroje spoľahlivé a hlavne kvalitné. Obrazová kvalita je vynikajúca 🙂 Pri dnešnej technológii na veľkosti čipu až tak nezáleżí. System 4/3 má v digitálnej fotografii svoje opodstatnenie, a preto bol aj vyvinutý. Takže zatracovať niečo, čo má menší čip je holỷ nezmysel.
Tohle docist je opravdu na vlastni nebezpeci … a opravdu silna kava i na pomery dlouhodobe dosti nesoudneho Olympusu, ktery se rad chvali i ve vecech, v nichz za konkurenci silne zaostava. A napr. bit se v prsa na tema prichodu fazoveho ostreni na snimaci v situaci, kdy jej konkurenti maji i na vyrazne levnesjich pristrojich uz po tri ci vice let, je jen drobna ukazka toho, co je vyse spatne. Jsem fakt zvedav, zda se jim nekdy mezi profesionaly podari prorazit, nepovedlo se to zatim moc ani silnejsim systemum a rozhodne je k tomu potreba vic, nez takovyto odpudivy, demagogicky a zcasti i primo nepravdivy promo elaborat.
To fázové ostrenie je ale fakt svojím spôsobom najvýkonnejšie: má „121 křížových zaostřovacích bodů“
– doteraz žiadna bezzrkadlovka nemá krížové AF body (aspoň neviem že by to spomínali)
– zrkadlovky ich majú menej (D5 ich má 99 krížových AF bodov, 1DX II len 41)
„primo nepravdivy promo elaborat“
=> Kde napríklad?
Možno niektoré pasáže vyzerajú na prvý pohľad nereálne, no pri troche snahy (pochopiť napísaný text) sa dajú vysvetliť.
Dokonca aj tvrdenie o DR: keďže už E-M5II umožňuje HDR RAW, tak „kombinácia snímača a procesora“ prekonáva konkurenciu v DR už dnes.
Som celkom zvedavý na detaily o TruePic VIII. Tvrdenie „Díky .. dvoustupňovému zpracování 4jádrovým procesorem se podařilo výrazně rozšířit dynamický rozsah.“ vypadá ako nejaké HDR priamo na snímači…