Nikon Z fc – podrobná recenze: opravdu sympatický retro foťák

Nikon Z fc je současně moderní bezzrcadlovka a zároveň retro foťák s designem navazujícím na slavné stroje z 80. let… Na první pohled to zní dost neslučitelně, realita ale překvapí: je to prostě opravdu sympatický foťák, který se skvěle ovládá a celkově vážně dává smysl.

Přiznávám, po mnoha letech testování foťáků se jen málokdy stane něco nečekaného: většinou se dá dopředu odhadnout, co od konkrétního foťáku čekat, a co ne.

A přiznávám také, že jsem se Nikonu Z fc trochu bál: retro je u elektroniky v drtivé většině případů hodně tenký led, který často působí nudně.

To proto považuji tento model za nečekané a pozitivní překvapení – retro tu není samoúčelné a Nikon Z fc je prostě velmi sympatický foťák, které potěší pamětníky i zkušené fotografy. A zároveň dá těm začínajícím šanci pořídit si model, který pro ně bude dávat smysl (dle mého více, než „příbuzný“ Nikon Z 50, recenze je zde). Zkrátka: toto retro se vážně povedlo.

Videorecenze v 4K (9 minut)

Nový Nikon Z fc a starý dobrý Nikon FM2

Jak Nikon uvádí v tiskové zprávě: “Nikon Z fc je inspirován ikonickou zrcadlovkou Nikon FM2 na kinofilm z roku 1982, stěžejním výrobkem v historii firmy Nikon.”

Možná i proto jsem se této recenze bál a nakonec byl překvapený. Právě Nikon FM2 byl foťák, s nímž jsem mnoho let fotil, a ona tisková zpráva nepřehání v konstatování, že byl ikonický, ani v tom, že pro Nikon to byl foťák zcela zásadní.

Nikon FM2 je nesporně jedním z nejslavnějších foťáků 20. století a jedním ze symbolů starého dobrého analogového focení. To “M” ve jméně vskutku znamená “manuální”, protože vše bylo jen a pouze v rukách fotografa – byť samozřejmě, foťák uměl měřit expozici, tedy přece jen fotografům pomáhal.

Hodně silným zážitkem z Nikonu Z fc byl pro mě (a bude i pro další pamětníky) zkrátka onen fakt, že pocit “v ruce” je opravdu podobný, stejně tak jako radost ze všech těch krásně “manuálních” koleček, rollerů a ovladačů.

Čekal jsem laciný plast, ale tělo je opravdu z hořčíkové slitiny, čekal jsem trochu lacinou imitaci v menším těle (Nikonu Z fc samozřejmě na rozdíl od vzoru není full frame) , ale rozměry jsou de facto identické. Dobře to je vidět na obrázku níže, kde jsem bok po boku vyfotil oba modely…

Reklama

Nikon Z fc se ovládá opravdu skvěle

Nikon si opravdu vyhrál s tím, aby ona iluze byla povedená – včetně černých polepů na těle, konstrukce hledáčku i kruhového okuláru. Hledáček jako takový, mimochodem, stojí za zmínku, protože je nebývale dobře přehledný a kvalitní, zkrátka už takový, že si fotograf skoro neuvědomí, že se dívá na digitální obraz. Což u této cenové kategorie bezzrcadlovek není vždy pravidlem.

Foťák se nastavuje třemi hlavními “kolečky” s hodnotami ISO, času a korekce expozice. K dispozici je pak několik tlačítek (které se samozřejmě dají individuálně nastavit) a dva rollery na přední a zadní straně foťáku. Právě přední roller mě hodně potěšil, protože umožňuje opravdu rychlé a pohodlné ovládání clony. K čemuž možná dodejme, že vlastně celý týden, kdy jsem foťák testoval, jsem používal jen a pouze prioritu clony a manuální režim. A nedokázal se přinutit zapnout P nebo, nedejbože, plnou automatiku (byť i to jde).

Díky opravdu šikovně rozmístněným rollerům a ovládacím prvkům je s Nikonem Z fc opravdu radost fotit – zkušený fotograf zvyklý na různé pokročilejší stroje ho prostě začne ovládat zcela intuitivně během pár vteřin (což opět není pravidlo).

Jediné, co mi trochu chybělo ve srovnání s mým osobním Fujifilm X-E3, byla možnost přepnout na některý z rollerů i korekci expozice. U Fujifilmů je opravdu návykové použití právě toho předního rolleru, na kterém je možné mít ve stejnou chvíli korekci expozice i clonu (roller je zároveň spínač/přepínač), což umožňuje opravdu bleskové ovládání. Ale samozřejmě, zvykl jsem si rychle.

Nikon Z fc a klíčové parametry

Abych přece jen na čas zapomněl, že jde o digitální foťák, není špatné zmínit pár důležitých parametrů.

Z mého hlediska nejdůležitější je poměrně velmi solidní rozsah hodnot ISO, volič umožňuje nastavit až 51 200, což je vlastně docela pozoruhodná hodnota. Samozřejmě, šum už je znatelný, ale pořád vlastně překvapivě snesitelný. Právě solidní výkony na vysoké ISO je tedy dle mého třeba připočítat k plusům tohoto modelu. ISO je možné rozšířit až na H2, tedy na 204 800, kde už (nepřekvapivě) je šumu dost.

Pokud unesete ještě jednu rychlou výpravu k mému focení na Nikon MF2 – ty opravdu velkolepé cesty (například do Afghánistánu) jsem fotíval na diáky od Fuji s citlivostí 400 a některé z těch obrázků jsou vlastně dodnes technicky nepřekonatelné (diáky měly fantastické barevné podání a dynamický rozsah).

Ale dost vzpomínání, zpět k moderním vymoženostem: K těm v praxi využitelným patří například detekce očí, což spíš patří do dražších modelů bezzcadlovek (a vážně se v praxi hodí).

Video jsem příliš nezkoumal, jednak se v něm moc nevyznám, druhak mi prostě k tomuto foťáku nějak nejde, čímž ho samozřejmě nechci zcela opomíjet. Za zmínku stojí, že umí i 4K, a to bez oříznutí (což třeba dělá Canon M50 mark ii z důvodů mně neznámých).

Jak Nikon Z fc fotí

Jak Nikon Z fc fotí, to nejlépe posoudíte z ukázkových snímků zde na stránce, testoval jsem v různých situacích, ale většina zde publikovaných obrázků je z krásného zářijového podvečera v centru Prahy.

Pravda, v takto krásném světle foťák skoro fotí sám, ale i tak je vidět to podstatné, že výsledky jsou opravdu velmi dobré. Většina snímků vznikla setovým objektivem Nikkor Z DX 16-50mm f/3,5-6,3 VR Silver Edition, který byl s tímto foťákem představený.

Samozřejmě platí, že plastový seťák nevelkých rozměrů bude mít své limity, ale v celkovém součtu jsem byl spíš mile překvapený, kresba i ostrost byly solidní. Samozřejmě, když jsem na tělo nasadil Nikkor Z 50mm f/1.8 S, kresba se posouvá do jiných dimenzí (stejně tak ale i cena a rozměry).

Zkrátka, s oním plastovým seťákem jsem byl více méně spokojený, protože nabízí to podstatné: skladný objektiv pro sympatický foťák.

Samozřejmě, s objektivy to je trochu problém – Nikon Z fc může být srovnáván s podobnými retro foťáky od Fujifilmu (jak jsem zmínil, jeden mám doma), které však mají zásadní výhodu v opravdu velkém výběru objektivů, včetně skvělých pevných, světelných a (pravda) dosti drahých.

Čímž se dostáváme k oné důležité otázce, pro koho tento foťák vlastně je. Na jedné straně dává smysl jako do jisté míry neodolatelný stroj pro fanoušky Nikonu, na straně druhé může splnit to opravdu zásadní: být stylovou bezzrcadlovkou pro ty, kteří s focením začínají, nechtějí nic moc řešit a touží po něčem malém, skladném a opravdu krásném.

V čem je opravdu to podstatné: ať už se nám retro líbí nebo ne, Nikon Z fc je prostě krásný foťák, s nímž je radost fotit.

Nikon Z fc – shrnutí a hlavní vlastnosti

Nikon Z fc je opravdu sympatický fotoaparát, který ocení jak zkušení fotografové (kvůli ovládání), tak i začátečníci (kvůli povedenému designu) a samozřejmě velmi dobrým obrazovým výkonům.

Nikon Z fc – Hlavní vlastnosti:

– skvělé ovládání díky propracovanému systému “koleček”, rollerů a funkčních tlačítek
– překvapivě funkční retro design, který nepůsobí násilně
– velmi dobré obrazové výkony v různých situacích, včetně špatných světelných podmínek
– solidní setový objektiv, který udržuje foťák v kategorii skladných modelů
– výborný hledáček, který je přehledný a velmi dobře fungující

Nikon Z fc – cena

Není v mých silách ceny průběžně sledovat, zde přejímám automaticky generovaný přehled od Heuréky.

A zde je link na Alza.cz, která své ceny do Heuréky neposílá:
Nikon Z fc na Alza.cz

(Poznámka pro šťouraly: Toto není placená recenze ani inzertní text. Firma Nikon mi pouze bezplatně zapůjčila tento foťák, za což jí děkuji.)

Další fotografie z testu:

Poznámka: I tyto fotky si můžete prohlédnout v plné velikosti – stačí najít jméno fotky (vlevo dole po rozkliknutí v galerii – např. IMG_0371.jpg ) a  zadat do prohlížeče www.fotoguru.cz/files/IMG_0371.jpg

 

Shrnutí recenze: