Svět je plný mobilů a také skříní, v nichž se smutně povalují pár let staré fotáky. Že prý už mobily pro nenáročné focení zvládnou to samé, co fotoaparáty. Mnohdy to platí, ale zároveň je mnoho situací, kdy foťák zcela kraluje a je lepší nechat mobil hluboko v kapse. A proto jsem sepsal tento článek.
Pokud jste zahlédli pár mých textů na tomto webu, nejspíš tušíte, že focení mobilem je pro mě velké téma. Spokojeně se mnoho let pohybuji mezi světy pořádného focení s full framem, cestovatelským focením s malým krásným Fujifilmem a cvakáním iPhonem.
Každý z těch světů má mnohá pro a proti, ale nejnapínavější je vlastně sledovat, jak se mezi nimi přelévá obecné povědomí o významu slova “fotografovat”.
Před pár lety jsem to od čtenářů (přátelsky) schytával za názor, že ty mobily vlastně fotí lépe, než jsme si kdy mysleli. To už je dnes jasné každému.
Před rokem dvěma byl oheň na střeše kdykoliv, když jsem zmínil, že v některých situacích mobily v rukách běžných smrtelníků zvládnou více než pořádné foťáky. Což už dnes nikoho nepřekvapí.
Ale nyní se celá “válka mobilů” tak trochu zvrtla a všude nyní slýchám onu bolestnou větu á la: Foťák mi leží ve skříni, mobil můj běžný provoz prostě zvládne stejně dobře.
Tahle věta je ale trochu nebezpečná – prostě je opravdu hodně situací, kdy je nesmysl snažit se něco rozumného mobilem vyfotit. A právě o tom je tento článek.
Co mobil umí: krajiny, interiéry, statické scény
Tak jako třeba v personalistice, i ve střetu foťák vs mobil je dobré znát slabé i silné stránky. Tou nejzásadnější silnou stránkou mobilů jsou nejrůznější fotky scén s velkými rozdíly mezi světly a stíny, zejména tedy krajiny.
To jsou ty situace, kdy cvaknete horské údolí zalité sluncem a stíny. A dopředu tušíte, že výsledek z mobilu bude překvapivě dobrý – totiž: mobil na rozdíl od foťáků dokáže scénu “dopočítat”, vrátit do ní nebe, decentně prosvětlit stíny v údolí, mírně oživit barvy, prostě upravit.
Foťák žádná kouzla neumí a ani umět nechce – samozřejmě, dokáže ono údolí vyfotit mnohem lépe a kvalitněji, ale výsledek se projeví až večer doma při úpravách v počítači. Přímo na místě to nebe prostě bude přesvětlené a stíny temné.
Tak to je, tečka. V krajině nebo v interiérech mobily díky kouzlům “výpočetní fotografie” umí bezmála zázraky.
K čemuž pro jistotu znovu dodávám: pro nenáročné použití, nikoliv při výletu na Mount Everest.
1. Co mobil neumí: portréty v slabším světle
Tohle je opravdu důležité a pokud bych měl celý tento článek shrnout do jedné věty, tu je: Nejslabším místem focení s mobily jsou portréty, nebo obecně fotky lidí v slabším světle – tedy třeba v stinné chodbě.
Samozřejmě, tzv. portrétní režimy u mobilů jsou překvapivě (a někdy až děsivě) dobré – rozmažou pozadí, vyladí trochu tóny, dopočítají světlo – a fotka á la “dcera stojí na sluncem zalité louce”, dopadne dobře.
Ale ve světle slabším to dopadne bídně, to prostě sebeobyčejnější foťák dokáže mnohem více, fotka bude výraznější, barvy vyrovnanější, kresba poctivější. Pokud na deset let starý foťák nasadíte třeba pevnou padesátku, tedy portrétní objektiv za pár tisíc, výsledku se žádný mobil nedokáže ani přiblížit.
Proč to tak je? Upřímně, nejsem si jist – předpokládám, že půjde prostě o fyzikálně-výpočetní důvody. Slabé světlo je prostě náročnější na zpracování, zejména na malém čipu s relativně velkým rozlišením. Ale to je jedno – podstatné je: na tohle prostě pozor.
2. Co mobil neumí: pohyb (zejména v podvečer)
Zkoušeli jste někdy fotit podvečerní večírek plný korzujících kamarádů nebo třeba psa běžícího v šeru parkem? Pokud ano, tušíte, kam mířím – ony fotky, nebo přinejmenším část z nich – budou rozmazané, nevýrazné, divné.
Jeden z důvodů už známe z předchozího bodu – ono slabší světlo je prostě past na mobily, přinejmenším na ty stávající. Pohyb, a to i pohyb relativně pomalý, vše dokáže ještě více zkomplikovat.
Důvod je stejný, jako pokud byste se podobné scény snažili vyfotit s foťákem na tzv. plnou automatiku – tedy v módu, kdy se foťák snaží předstírat, že vše nějak nastaví sám. A podle toho to také dopadne (špatně).
Zkrátka: mobil stejně jako foťák netuší, že by měl nějak pohyb zbrzdit, k tomu mu musíte dát nějaký pokyn zkrácením času a zvýšením ISO, což jde i u mobilu, věřte, nebo ne.
K čemuž ale ještě jedna poznámka: pokud se v podvečer nebo večer nic nehýbe, a fotíme tedy například noční město, mobily naopak odvádějí zcela fantastické výkony. Noční režimy výslednou fotku počítají obvykle z několikavteřinového snímání scény a výsledky jsou opět “děsivě dobré”.
3. Co mobil neumí: sport, zvěř, přibližování
Pokud chcete vyfotit kamarády, jak hrají fotbal, dítě řítící se na kole z kopce nebo spokojeného vrabce na krmítku, zapomeňte na mobil. Otevřete onu skříň, s trochou štěstí se tam někde u foťáku bude válet i nějaký “dlouhý objektiv”… A fotky budou prostě skvělé a naprosto nesrovnatelné s mobily.
Zároveň ale neplatí, že mobily už přibližovat neumí. V naprosté většině je tedy jejich schopnost něco opticky (tedy působením čoček) přitáhnout velmi omezená, ale některé špičkové modely už dnes nabízejí zoomy dost neuvěřitelných parametrů. Například ty od firmy Huawei fungují opravdu skvěle – byť opět platí: s focením scén na způsob fotbal nebo sýkorka to prostě stejně žádná velká sláva nebude.
K čemuž dodejme, že zrovna tohle se do budoucna může změnit – a zoomování bude dostupnější i kvalitnější.
4. Co mobil umí, ale bídně: Produktové fotky
Ještě jednu zásadní kategorii fotek nemůžeme opominout v našem seznamu minových polí: a to focení produktů na způsob bota, náhrdelník, hrnek do mého e-shopu, gulášová polévka do menu na můj web, lodní hřídel do firemní prezentace…
Pokud jste to někdy zkoušeli, nejspíš tušíte, o čem mluvím: vyfotit něco tak “banálního” jako porcelánová váza pro “zcela nudné” využití v galerii e-shopu je něco, co potrápilo patrně každého, kdo někdy něco prodával.
Proč to je tak těžké? Hlavní důvody jsou dva. Tím prvním je obecná (a stále vlastně dosti neznámá) poučka, že produktová fotografie patří k vůbec nejtěžším oborům fotografování. Ano, vyfotit hezky hrneček do e-shopu vyžaduje opravdu hodně umu, zkušeností a ideálně i speciálního vybavení. Nu a tato obtížnost tedy platí i pro focení mobilem.
Druhým důvodem, proč budete s touto kategorií zápasit u mobilu, jsou různé technické drobnosti: u foťáku se dají velká kouzla dělat s hloubkou ostrosti, tedy s rozostřováním pozadí, to u mobilů jde výrazně hůř až vůbec. Primárním úhlem pro focení významné části produktových fotek je focení s delším ohniskem – onen detail na stole přitáhneme z odstupu, lépe vynikne. Což jde u mobilu opět mnohem hůře. Plus vše nám zamotá i bod první, že ve slabším světle prostě mobily vždy fotí o něco hůře.
5. Co mobil neumí: opravdu pořádné fotky do rodinné kroniky
A na závěr jedna poznámka tak trochu nadčasová: Mobily jsou skvělé nástroje pro záznam rychlého dění kolem nás – o dost horší to ale je, pokud toužíme něco zanechat pro “budoucí generace”. Co tím myslím? Někde v té skříni za foťákem nejspíš budou nějaká dávná rodinná alba s fotkami starými sto i více let. Jsou na pevném papíře, jen tak něco je nepoškodí. A pokud onu dědečkovou svatební fotku naskenujete a prohlédnete v počítači, téměř jistě vás zaskočí, jak neuvěřitelnou kresbu i detaily ta krásná věc v sobě má… Inu, vznikla na velkou skleněnou desku nebo negativ, objektiv byl též velmi kvalitní, nazvětšovat by šla na půlku zdi.
Zkrátka, tahle fotka přežije dalších sto let. Fotky z mobilu téměř jistě čeká smrt. I kdybyste náhodou nesmazali pevný disk počítače, nebo cloudové úložiště, za deset dvacet let nejspíš nad tou kvalitou budete lomit rukama. Ano, budou to hezké, ale v zásadě nepříliš kvalitní otisky naší doby.
Ale pokud náhodou vyhrabete fotky z pořádného foťáku, nebo na zapomenuté kartě/disku najdete rawy ze své vlastní svatby, i po pár desítkách let z nich půjde vydolovat mnohem více, prostě pořádné fotky.
Tedy ano, můžete se tomuto archivářskému mudrování trochu smát – ale i tohle prostě patří ke kouzlu focení. Že z toho cvakaní přece jen občas něco zůstane…
Vážení kolegové už to tady všechno řekli. Tak já bych dodal, že stěhování umělé inteligence do zobrazovacího oboru, tedy i do fotografie, pořád pokračuje. Myslím je otázkou velmi krátké doby, než se nastěhuje ze smartphonů i do klasické digitální techniky. Tím zřejmě srovnávání klasického digitálu a smartphonů dostane jinou perspektivu. Zachytil jsem v poslední době vyjádření šéfa neo-Olympusu (OMDS) Akiho Muraty, že (volně zkráceno) „abychom dokázali maximalizovat výkonnost senzorů, procesorů a stabilizace…musíme využívat technologie výpočetní fotografie, tedy mj. umělou inteligenci“. A podle něj jsou právě senzory třídy MFT pro takovou implantaci nejvhodnější, přičemž (takový „správný software“) umožní „přinášet zážitky z fotografování, jaké by pouze vývoj hardwaru nikdy nedokázal“. Je to naprosto jasný signál. Olympus patřil vždy mezi kutily a vynálezce a do fotooboru přinesl spoustu věcí, čili má historii a kredit. Momentálně podle dalších zpráv spolupracuje se Samsungem na stabilizaci čipů do smartphonů, hmm…
Stejně ale: fotí člověk, ne foťák nebo smartphone. Všem přeji skvělé nápady, výdrž a dobré světlo.
Plne súhlasím s tým čo je tu napísané.
Len mobily nám doniesli asi tieto „vymoženosti“-
Dnes kvalitnú fotku /technicky kvalitnú/ rozozná 1 zo 100ľudí./možno/
Klasický expozičný trojuholník je pre mobilných fotografov španielska dedina.A taká zložitosť
ako napríklad korekcia expozície je jadrová fyzika.
Mobilná fotografia je ľúbivejšia a na pohľad krajšia.
Mobilná fotografia dáva pocit uplnému lajkovi že je super fotograf.
No to je asi výsledok pokroku že v súčasnosti môže fotiť prakticky každý a môže mať pocit
že ovláda také remeslo ako fotenie.
No a nakoniec – ja si myslím že tento trend sa dostáva aj ku poloprofesionálom a mám pocit že už aj ku profíkom.
Myslím tým trend bezzrkadiel.Tu to zapnem a ono to sleduje oko samé,len si musím vybrať ktoré.Tuto to zapnem a budem vidieť ako
vypadá expozícia…… Čiže mám v rukách niečo čo buď rozmýšľa za mňa alebo mi povie čo mám robiť.No a potom na počítači z fotky spravím
krásnu maľbu.Zakryjeme všetky vady,vylepšíme a tvárime sa že sme odborníci.
Díky za zajímavé shrnutí. Konečně něco i ve prospěch foťáků, v poslední době to vypadá, že už nejsou potřeba 🙂 Každopádně, focení mobilem mě osobně nestačí.
Jeden možná důležitý moment chybi, v té tolik zmiňované válce. Nerozporuji že špičkový fotomobil toho zvládne dost, až na ty zoomy. Bude nadále omezen tvarem, 400, 600, 800mm ohniska prostě nikdy s rozumným výstupem srovnatelným s foťáky nedá. A zatím a ještě dlouho to dopočítávací kouzlo nezvládne. Jenže tou válkou zmizela dostupná třída aparátů, která ten zoom uměla. To mobily nikdy nenahradili. Co zůstalo je špičkový fotomobil, pro většinu stejně nedostupný a profi třída aparátů a skel. To obě válčící strany podporují. Dnes chybí jakési „mezi“ pro nadšence.
Že mobily fotí lépe než kompakty je nesmysl, nebo mírněji řečeno sporné tvrzení. Ani nejdražší fotomobil dnes na trhu nepřekoná „profi“ kompakt Sony RX10 mark lV (vlastním porovnával jsem řekněme skórem 9:1 pro ultrazoom). Cenově dostupné haló placky zase nestačí na Panasonic fz 300, též cenově dostupný. (Vlastním a srovnání pro tel kolem deseti tisíc vyšlo 7:3 v jeho nepospěch). Nepotřebuji ff snímač, stačí mi G9 a profi skla v systému. Jenže jak tak koukám nástupci mnou oblíbených foťáků nejspíš nebudou…
Rád bych jako mnozí další nešel cestou extrému, tedy si vzal na focení mobil a nebo ff sestavu. Pro soc síté a tisky do A4 mi stačí kompakt na 1/23 snímači, ano musí být osazen světelným zoomem , utěsněn, bez kompromisů v ergonomii a možnostech nastavení a též schopný ve videu, lehce přenositelný. Do těžších podmínek to samé na jednopalci pro možnost tisku do A3. Na spec focení systémový kompakt nejlépe s cropem aby se zdůraznila výhoda proti mobilu (dosah zoomu) a zároveň zůstala jistá kompaktnost.
Tvrzení že pořádný foťák je ten na ff snímači, také není zrovna košér. V praci využívám firemní středoformát …
Ať si každý vezme co chce kam chce a fotí čím potřebuje, když mu to vyhovuje, třeba mobilem, ale ať netvrdí že nejsou jiné cesty se stejnými nebo i lepšími výsledky. Vadí mi spíš přístup výrobců…. Fujifilm v APSC, nabízel jen světelné placičky pro metrosexuály, nechápal jsem, cropový snímač a portrétní sklíčka, konečně dostal rozum a má jednu 100-400mm a sláva bohům po tolika letech 70-300mm a rozumné tělo střední třidy bez retro ovladačů. 4/3 systém ač by měl těžit z velkého cropu a logicky nabízet dlouhá skla do přírody tak až v agónii má dvě 100-400 a jeden profi objektiv 150-400 s vestavěným TC, který ještě není běžně v prodeji… Canon a Nikon tak dlouho nabízeli zrcadlovky až část lidí vzala mobil do ruky nebo přešla k Sony… kde zas cenová politika a přístup ke kvalitě a trvanlivosti je mi záhadou….
Není co dodat. Pokud se pohybujeme v kategorii „koukatelné rodinné foto“ 95% fotografií zvládne mobil k plné spokojenosti. Situace, kdy to mobil nedá, jsou popsané naprosto přesně. A jsme opět u toho. Zkuste si na mobilu v manuálním režimu nastavit prioritu clony.
Dobré světlo a radost z focení všem.
Jako vždy, skvělý článek …
Přesto se dá očekávat že i ty vyjmenované body budou budoucí mobily také umět postupně dopočítávat a potlačí tak doopravské foťáky do stále vyšších cenových hladin. Ty se taky něco přiučí v dopočítávání a dále zvednou i svoji vysokou technickou kvalitu snímků. Obojímu segmentu určitě pomůžou umělé inteligence, jedněm v atraktivitě, druhým v přirozenosti obrázků.
Myslím si, že profík pak bude mít ve výbavě i top fotomobil, protože některé záběry se hodí mít v potřebném úhlu někdy s velkou hloubkou ostrosti a jiné s odpíchnuté od pozadí/popředí.
Naopak „amatér“ , myslím běžný, na profistroj nebude mít peníze.
Ale kdoví, co opravdu přinese budoucnost za překvapení, jako vždy 🙂
Opět skvěle napsáno. Naprosto souhlasím. A než někdo naladí čas a ISO ručně na mobilu tak já si stihnu na „pořádným“ foťáku udělat x-různých expozic 🙂 A jestli někdo zkoušel upravovat fotky z mobilu, tak to raději opravdu tahat „pořádnou mašinu“ celý den. A opět na to spousta lidí znovu přichází a netrvalo to tak dlouho. 🙂 Ale chraň bůh, telefon má opravdu i výhody, ale… 🙂
Díky za článek a přeji příjemný den. 😀
Honza
Do kamene vytesat!
Naprosto souhlasím, mobil selhává v momentě, kdy je slabší osvětlení. Snímač je malý, proto více šumí a vyšší citlivosti (ASA, ISO dle libosti) jsou problém.
Ve věci přibližování, je rozdíl mezi digitálním a optickým zoomem. Na to přibližování to chce dlouhý objektiv …. „sklo je prostě sklo“
Mobil vzhledem ke své velikosti nemá a ani mít nemůže pořádnou optiku.
Mobil umí statické scény a s pohybem má problém. Přesně! Naprosto stejně se choval zapůjčený OMD EM10 MKIV. Nedařilo se mne nafotit jedoucí auto nebo cyklistu, či běžce. Celý problém byl, že to nemá fázové ostření pouze kontrastní. Zřejmě stejný asi bude problém i u mobilů, hlavně levnějších.
Ad 5: Jistě maminky a tatínkové, prarodiče mne posílají či nosí snímky svých potomků. Prý na kalendář. Když to prohlížím, děti mají polovinu hlavy, špatná kompozice, nad kterou snad nikdo nepřemýšlel. Samozřejmě fotečky z mobilů.
A ty fantastické líbivé barevné (teplé barvy) to mě připomíná éru levných kompaktů, které aby se prodávaly měli jimi spáchané snímky poměrně syté teplé barvy které, neměly s realitou nic skutečného.
Při troše šikovnosti efektu lze dosáhnout i v postprocesingu u snímků ze skutečných fotoaparátů.
Funkci „prosvětlení stínů“ uměla už Nikoní D40 blahé paměti cca 2006.
Na druhou stranu fotomobil je fajn věc. Je pohotový a vždy po ruce. Pokud majitel zná limity svého přístroje, dají se dělat pěkné snímky.
Mám dobrou zkušenost u Huawei s fotografickým režimem PRO, což odpovídá režimu Manual u dospělého fotoaparátu.
To jsou věci, které je potřeba vyzkoušet-ohmatat a jaro k tomu vybízí. Ven a od teorie k praxi.
Jene, děkuji za pěkný článek.
Dobré světlo
Ladislav z Pardubic