Huawei Mate 20 Pro v rukách náročného fotografa (recenze)

Huawei Mate 20 Pro je další z mobilů, který dokázal přitáhnout hodně pozornosti technologickými “výstřelky”. Vzal jsem ho do rukou jako uživatel iPhonů a mírně skeptický “tradiční” fotograf. Nu a ano: tahle hračka si opravdu pozornost zaslouží – zase o něco dál posouvá to, co je od mobilů možné při focení čekat.

Huawei Mate 20 Pro jsem se rozhodl otestovat hlavně proto, že před časem jsem více méně náhodou vyzkoušel “bratrance” Huawei P20 Pro a byl jím opravdu hodně mile překvapen. Ne nutně z celkového výkonu, much jsem tam zahlédl pořád ještě hodně, ale z dílčích a opravdu revolučních detailů.

Podrobnou recenzi Huawei P20 Pro najdete zde, ale to podstatné se dá shrnout vcelku prostě: tento mobil v mých očích zbořil některé hranice, o nichž jsem si myslel, že jsou kvůli technickým limitům nepřekonatelné.

• Schopnost “zoomovat” – tedy fotografovat předměty v dálce. Díky třem objektivům (podrobněji viz dále) foťák dokázal přiblížit i opravdu hodně vzdálené detaily. To mě dostalo asi vůbec nejvíc.
• Fantastické výkony při nočním focení. Foťák natočí několikavteřinový záznam s různými nastaveními a pak z nich vytvoří fantasticky detailní fotku.
• Schopnost rozpoznávat podstatu scény a dle toho přizpůsobovat nastavení. Mobil například poznal, že fotím vodopád a ohlásil, že mi tedy rozmaže jeho pohyb.

Všechny tyhle tři dovednosti mohou působit jako technologická hračka, což je do jisté míry pravda. Na druhou stranu ale platí, že z hlediska fotografování jsou, nebo potenciálně mohou být, opravdu průlomové.

Proto jsem si krátce po české premiéře Huawei Mate 20 Pro půjčil a vyrazil ho testovat.

A ještě raději dodejme, že toto není recenze v pravém smyslu slova: neumím posoudit ostatní “nefotografické” vlastnosti tohoto mobilu, krom snad toho, že fungoval rychle a pohotově.

Huawei Mate 20 Pro versus Huawei P20 Pro

Pojďme nejprve prozkoumat jednu otázku, která se bude logicky neustále opakovat. Jaký že je vlastně rozdíl mezi těmito dvěma špičkovými modely, tedy Huawei Mate 20 Pro a Huawei P20 Pro? Oba mají tři objektivy, ale rozdíl tu přece jen je, a to zásadní.

Huawei P20 Pro má tři objektivy a tři snímače. Základem je 40 Mpx snímač (světelnost 1.8, ohnisková vzdálenost cca 27mm po přepočtu), který při vytváření výsledné fotky používá ještě obraz z druhého objektivu a druhého 20 Mpx černobílého snímače (světelnost 1.6, 27 mm). Třetím objektivem je trojnásobný optický zoom a čip 8 mpx (světelnost 2.4, 81 mm). (Plus je tam čtvrtá přední selfie-kamera, ale tu nechme stranou u obou modelů).

Huawei Mate 20 Pro má taktéž 40 Mpx snímač (světelnost 1.8, ohnisková vzdálenost cca 27 mm po přepočtu) a trojnásobný optický zoom s čipem 8 Mpx (světelnost 2.4, 81 mm). Ale onen druhý doplňkový černobílý objektiv/snímač tu chybí. Místo něj je tu ultraširokoúhlý objektiv 20 Mpx (světelnost 2.2, 16 mm).

Tedy se dá říct, že místo druhého černobílého “vylepšovacího” objektivu je tu právě ten objektiv širokoúhlý, což se samo o sobě opravdu hodí moc. Ale: tím to ještě nekončí, jedním z opravdu nejzásadnější posunů v dovednostech tohoto modelu je schopnost fungovat v tzv. Super makro režimu, kdy je možné fotografovat z opravdu těsné blízkosti (2,5 cm dle oficiálních specifikací). A fotku opět obstará onen 20 MPX objektiv se světelností 2.2, který se “chová” jako objektiv s ohniskovou vzdáleností 26 mm…

Když to shrneme, Huawei Mate 20 Pro při běžném focení nabízí pět hlavních “poloh objektivů”, pod nimiž je podepsaná slavná firma Leica.
Základní širokoúhlý: 27 mm / 1.8 (10 Mpx)
Zoom 3x (optický): 81 mm / 2.4 (10 Mpx)
Zoom 5x (dopočítávaný): 135 mm / 2.4 (10 Mpx)
Ultraširokoúhlý: 16 mm / 2.2 (20 Mpx)
Makro: 26 mm / 2.2 (20 Mpx)

Samozřejmě, zoom nabízí i desetinásobné přiblížení, ale to už je opravdu hodně hrubý digitální zoom s výrazně horšími výsledky (nicméně stále relativně použitelný, tedy ne tak katastrofální, jak bychom čekali). Krom toho je ještě možné v režimu Pro nastavit rozlišení na plných 40 mpx a to vše ještě uložit do rawu. Což je dobré vědět, ale nijak zvlášť jsem to nezkoumal – zkušenost z minulého modelu byla taková, že z těch velkých souborů “nelezly” nutně fotky s lepšími parametry než z nižších rozlišení. Pravda, ukládat občas obrázky do rawu se hodí i u mobilů…

Přibližovací síla objektivu

Jak už jsem zmínil, s objektivy jde dělat opravdu velká kouzla a pro fotografy bude patrně právě tohle největším překvapením. Boří to totiž myšlenku, že něco kapesního nemůže „vidět“ moc daleko.

Super makro režim – opravdu silná zbraň

Klíčovým režimem, díky němuž opravdu Huawei Mate 20 Pro vystupuje z řady, je schopnost fotografovat z těsné blízkosti. A funguje to opravdu moc dobře. Pokud se s objektivem přiblížíme k něčemu opravdu blízko, mobil se sám přepne do režimu nazývaného Super makro. Sám onen akt přepnutí je docela zajímavá: jak jsem už zmínil, onen ultraširokoúhlý objektiv má základní ohniskovou vzdálenost kolem 16 mm, což se hodí samo o sobě například v krajině. V okamžiku přiblížení “přeskočí” do makro režimu, v němž operuje s 22 milimetry.

Jaké fotky pak dokáže, to nejlépe zahlédnete zde na stránce. Není vcelku pochyb, že tento typ detailů opravdu hodně lidí nadchne – mobilu se najednou otevře zcela nový a opravdu místy dost nečekaný svět velkých detailů, a to navíc v překvapivé kvalitě.

Měl bych dodat, že makro je jedna z oblastí fotografování, o níž nevím skoro nic, protože mě nikdy moc nebralo za srdce. Znalec by tedy jistě mohl říci více, já se dokážu omezit na již zmíněné: na hraní to je opravdu velmi dobré.

Pravda tedy je, že moje představy o makrofotografování přece jen obnášejí použití delších ohnisek – chci-li detail, chci si ho “vytáhnout” zazoomováním, abych se zbavit zbytečností kolem. To tento makro režim ze své podstaty nenabízí, pokud jsem něco nepochopil špatně, je myšlen právě pro focení zblízka z těsné blízkosti.

Pokud si s ním budete hrát, určitě ho zkuste trochu “ohnout” tím, že zkusíte přepnout do nějakého vyššího přiblížení. Při mých experimentech mě mobil pustil na trojnásobné přiblížení (a pořád na něm svítilo “makro). Pravda, pak jsem se musel trochu vzdálit, ale detail byl mnohdy zajímavější než snímek zblízka. Zkrátka: kouzla to jsou opravdu podivuhodná…

Na druhou stranu se nabízí důležitá doplňková otázka: a když Huawei Mate 20 Pro nemá onen druhý černobílý doplňkový objektiv/čip (místo něj je tu ten objektiv ultraširokoúhlý), je to nějak vidět na kvalitě snímků?

Nevím, neumím to pořádně rozsoudit, musel bych otestovat například schopnost zobrazování detailů ve zcela identických podmínkách, což kvůli rozdílu léto versus podzim nebylo možné. Podstatné je, že výsledky jsou prostě pořád velmi dobré a, jak už to u těchto kategorií mobilů bývá, stává se vlastně nemožným zjistit, kde končí práce snímače a čoček, a naopak začíná “dotváření” a “dopočítávání” chytrými režimy. Což stojí za samostatnou pasáž.

Umělá inteligence funguje rychle a přesvědčivě

Ač nejvíc pozornosti nejspíš přitáhne právě ona schopnost fungovat v makrorežimu, je tu ještě jeden, velmi výrazný posun: mnohem lépe funguje to, co Huawei nazývá Mistr umělé inteligence. Zkrátka schopnost mobilu detekovat scénu a dle toho foťák nastavovat.

U modelu P20 Pro bylo právě tohle jednou z věcí, které mě doslova šokovaly. Stál jsem u vodopádu na Slovensku a mobil mi oznámil, že vidí vodopád a že dle toho upraví nastavení a rozmaže vodu.

Stejně tak si neustále všímal zeleně, oblohy, květin a snažil se fotky vylepšovat. Pravda, působilo to trochu nejistě a výsledky byly často dost bídné: zelená byla přezeleněná, nebo zdivočele přebarvená. (K čemuž dodejme, že tohle Huawei výrazně vylepšil dalšími aktualizacemi).

Nicméně: u zde zkoumaného modelu Huawei Mate 20 Pro už jsou zdivočelé výstřelky spíše výjimečné. Detekce scén funguje velmi rychle a nenápadně. A hlavně to vypadá, že fotkám opravdu vcelku pomáhá… Pokud zahlédne obličej, mírně zesvětlí oči a (myslím) trochu vyhladí pleť. Ale opravdu jen cudně, což u minulých modelů (a mobilů jiných značek) občas dosti nefungovalo – a tváře vypadaly jako rozleptané kyselinou.

Stejně tak zvýrazňování barev v přírodě je mnohem decentnější, tedy klobouk dolů, ač občas se to samozřejmě nepovede. Navíc, dříve mobil uměl poznat jen (tuším) několik desítek scén, nyní to je mnohem více (přesné číslo se mi nepodařilo objevit). Někdy detekce působí až komicky – u listí mobil nehlásí jen “listí”, ale “podzimní listí”… Byl jsem trochu v pokušení nastavit nějaké jarní datum, zda opravdu pozná listí dle období, či zda koriguje dle data, ale nakonec jsem to nepokoušel…

Zkrátka: u tohoto modelu na mě kouzla s umělou inteligencí působila docela věrohodně, ač já sám bych je v pořádném nasazení asi vypnul. A pozor, nejde o to, že to je sympatické hraní. Pokud by mobily, či i “pořádné” fotoaparáty, opravdu dokázaly v blízké či vzdálenější budoucnosti detekovat scénu v reálném čase, fotografování se vážně změní. Protože se může naplnit sen všech líných začínajících fotografů: jen mačkat a mačkat. A vše ostatní nechat na foťáku.

Zajímavé je, zda mobil dokáže poznat pohyb a vyhodnotit dle toho nastavení parametrů á la čas. To se mi nepodařilo zjistit. A pozor: psa foťák poznal bez problémů, ale s kočkou měl občas problém… Ale možná to bylo tím, že šlo jen o kotě, umět by ji dle technických specifikací měl…

Video: Recenze  v 5 minutách

Dvě “samozřejmosti”: rozmazané pozadí a skvělé noční scény

Abychom nezapomněli, pochvalu zaslouží i to, co je pro tradiční fotografy věc bolestná: schopnost mobilů simulovat rozmazané pozadí. Zatímco já na kurzech nutím účastníky kupovat si skvělé světelné pevné objektivy, dnešní doba staré dobré optice moc nepřeje. Nové generace iPhonů rozmazávají u portrétů pozadí opravdu skvěle a zde zkoumaný Huawei Mate 20 Pro to umí samozřejmě též, portréty, u nichž pozadí rozmaže uměle software, vypadají opravdu většinou hodně věrohodně.

A za zásadní zmínku stojí již v úvodu zmíněná silná zbraň řad Huawei – fantastické focení nočních scén, u něhož jsou výsledky opravdu fascinující: mobil udělá několikavteřinový záběr a data pak nakombinuje ve výslednou fotku. Kvalita je ohromující a výsledky se na první pohled nedají rozpoznat od výstupů z klasických začátečnických zrcadlovek (při pohledu podrobnějším pochopitelně ano, to se ví…)

Samozřejmě, pokud by vás tyhle hračky nebavily, je možné se přepnout do režimu zcela manuálního, který je zde nazýván Pro – v něm je možné nastavovat klasické parametry jako čas, ISO, vyvážení bílé atp. Pro hraní si z hloubkou ostrosti je zde specializovaný modul zvaný Clona, v němž je možné simulovat různé clony a podobně jako v prioritě clony tak měnit hloubku ostrosti. Což se pochopitelně děje digitálně, nikoliv opticky, objektivy mají clonu pevně danou. Režim Clona vcelku funguje, skoro si však myslím, že nebude moc využívána, protože režim Portrét, v němž se vše stane nějak automaticky, bude asi mít navrch.

Huawei Mate 20 Pro – shrnutí ve dvou větách

Huawei Mate 20 Pro je další z řady průlomových mobilů, které určují, kam se bude fotografování (a nejen mobilní) ubírat v příštích letech. O další kousek posouvá to, co je možné od nových generací telefonů čekat, a to zejména díky pozoruhodným makro režimům, ale též překvapivě solidně pracujícím algoritmům automatického rozpoznávání scén.

Huawei Mate 20 Pro – Cena

Není v mých silách ceny sledovat, tedy zde přejímám automaticky generovaný přehled od Heuréky. (Už se neprodává.)

(Poznámka pro šťouraly: Toto není placená recenze ani inzertní text. Agentura zastupující Huawei mi pouze bezplatně zapůjčila tento mobil, za což jí děkuji.)

Další fotografie z testu:

 

Shrnutí recenze: