Chcete fotit krásné krajinářské fotky? A slyšeli jste někdy o holandském malíři Jacobovi van Ruysdaelovi? Pokud ne, pokuste se to napravit. Právě tento muž, žijící zhruba před 350 lety, totiž zásadním způsobem ovlivnil krajinářské malířství i fotografii. Jak se mu to povedlo? Díky jeho „hrdinům v krajině“.
Tento článek sepsal speciálně pro web Fotoguru.cz fotograf Tomáš Vocelka, zkušený fotograf, vítěz jedné z kategorií loňského ročníku Czech Press Photo a finalista mezinárodní soutěže Travel Photographer of the Year 2016.
Když jsem před nedávnem psal pro tento web článek o tom, jak fotit lepší krajinářské fotky, první rada zněla: Choďte do galerií, obdivujte malíře. A pokud bych měl doporučit jedno konkrétní jméno, byl by to určitě Jacob van Ruysdael (někdy jeho jméno najdete psáno také jako Ruisdael).
Přestože žil před více než 350 lety, s krajinářskou fotografií vám může pomoci lépe, než kdokoliv jiný. Kdysi přišel s novinkou, která naprosto změnila způsob, jakým se malují krajiny. A budete se možná divit – krajinářskou malbu i fotografii ovlivňuje dodnes.
Pojďte se seznámit se třemi důležitými prvky Ruisdaelových maleb.
Tajemství první: hrdina v krajině
1668 – 1670). Naším hrdinou je zde větrný mlýn. Zdroj: Wikimedia Commons
Ohromným přínosem pana Ruysdaela je, že přišel na způsob, jak udělat krajinářskou malbu zajímavou, i když se v ní právě neodehrává žádný mytologický nebo náboženský výjev (což bylo na dřívějších obrazech velmi typické).
Přinesl do malby své vlastní, neobyčejné hrdiny. Zdaleka to nemusejí být lidé. Hlavní roli hrají stromy, větrné mlýny a dokonce i pole nebo cesty. Hodil se mu jakýkoliv prvek, který z krajiny vynikal, nebo v ní prožíval svůj příběh.
Každý z hrdinů na Ruysdaelových malbách je lehce rozpoznatelný. Starý dub zdeformovaný drsným podnebím, který pod dramatickou oblohou čeká na příchod bouřky a chystá se na další rány osudu.
Zřícenina hradu se starými náhrobky a polámanými stromy vypráví o pomíjivosti světa. Větrný mlýn čelí těžkým mračnům. To jsou hlavní postavy Ruysdaelových obrazů. Malíř také miloval nejrůznější atmosférické jevy a hodně je ve svých obrazech zachycoval, protože mu pomáhaly dodat scéně atmosféru a příběh.
Jak může Ruysdaelův „hrdina v krajině“ zlepšit vaše fotky krajiny? Jednoduše. Před focením krajiny si položte pár základních otázek:
- Kdo je můj hrdina v krajině?
- Bude na mé fotce dostatečně výrazný a rozpoznatelný? Neubírají mu pozornost jiné prvky?
- Jaký je hrdinův příběh? (Čelí nepřízni osudu, bojuje s mohutnými mraky, ukazuje pomíjivost času…)
Začněte fotit, až si tyto otázky zodpovíte. A nechte svého hrdinu pořádně vyniknout, zaslouží si to!
Tajemství druhé: stafáž
To slovo nejspíš znáte. Na krajinomalbách se tak označují drobné postavičky, které krajinu zalidňují. Nejsou nijak podstatným prvkem, ale přiznejme si, bez nich by to nebylo ono. Dávají krajině měřítko (nepatrný človíček pod vysokými stromy), dávají vyniknout velikosti přírody a upozorňují, že existují věci, které nás dalece přesahují (ať už to berete realisticky, či metafyzicky).
Stafáž samozřejmě není Ruysdaelův vynález, malíři ji využívali na obrazech už dávno před ním. Ruysdael ji ale dokázal mistrně spojit se svými neživými „hrdiny v krajině“. Mimochodem, drobné postavičky v mohutných kulisách krajiny jsou už delší dobu velmi oblíbené u mnoha populárních instagramerů. Až tak daleko sahá vliv dávných mistrů malby.
Tajemství třetí: repussoir
Slovo je to věru podivné, přesto i ono může pomoci s vašimi fotkami. Repussoir je pojem, který označuje jednu velmi účinnou malířskou kompoziční fintu. Je to cosi, co v kompozici umístíte na kraj obrazu tak, aby to vracelo divákovy oči zpět k hlavnímu motivu.
Ruysdael byl mistrem této techniky. Její použití ukazuje obrázek židovského hřbitova, umístěný o odstavec výše. Roli takzvaného „repussoiru“ zde hraje starý seschlý strom na pravém okraji malby. Při prohlížení obrazu se o něj oči zastaví, neutečou ven z obrazu a vrací pohled zpět ke zřícenině hradu a k náhrobkům.
Zkuste to a foťte
Tak. Tajemství dávného mistra jsou prozrazena. Můžete je vyzkoušet. A pak přemýšlejte – jak tato jednoduchá pravidla využívat stále lépe a lépe. Srovnávejte své fotky se starými malířskými mistry.
Nebojte se, že se jim nebudete schopni konkurovat. Pokuste se jim alespoň přiblížit. A vaše fotky budou stále lepší a lepší.
A jen malý tip na závěr: už víte, že Jacob van Ruysdael ovlivnil obrovskou spoustu umělců, kteří přišli po něm. Byl vzorem pro malíře romantismu, pro skvělé Brity J. M. W. Turnera a Johna Constabla i pro takzvanou Barbizonskou krajinářskou školu.
Proč to tady píšu? Protože obrazy těchto malířů zásadně ovlivňují moderní krajinářskou fotografii. A také proto, že se můžete podívat na jejich obrazy a zkusit v nich hledat inspiraci a poučení.
A já se jdu tiše modlit, ať mi historici umění tento zjednodušující článek odpustí…
Zajímavý článek, ale přiznám se, že mne nebaví kopírovat náměty nějakých umělců, vždy se spoléhám na vlastní nápady a intuici nebo okamžité zaujetí. Ale každý jde na to jinak.
Skvěle napsané. Je to napsané srozumitelně, tak aby to bylo pochopeno. Super. Více takových článků.
Díky, Tomáši, skvělé, skvělé! Zaujalo mě mj., jak párujete van Ruisdaelovy spíš „low key“ obrazy se svými spíš „high key“ fotkami. Principy a rekvizity se nemění, a přesto pokaždé vyjadřují jiný názor. Beru si z toho jasný popud, že člověk má vždycky každý recept použít s vlastní hlavou. Těším se na Vaše další pecky.
Přesně tak to je. Schválně jsem se snažil vybírat fotky, které jsou jiné než Ruysdaelovy malby, aby byl patrnější princip, na kterém jsou postaveny. A jinak máte pravdu, skutečně své fotky rád ladím do velmi světlých tónů 🙂
Skvělý článek, někde v podvědomí to takto mám. Díky za osvětu.
Díky, Mirku 🙂
Článek zajímavý díky, jen ten Židovský hřbitov a suchý strom na levém, nebo pravém okraji?
Díky za upozornění, jsem popleta. Samozřejmě na pravém, už jsem to opravil 🙂
Pán Vocelka je skutočne veľký fotoguru. Ďakujem za ďalší inšpiratívny článok.
Jsem rád, že vás článek inspiruje, těší mě to 🙂
Obsahově zajímavý článek, ale těch překlepů – to asi nejen historici umění neodpustí 🙂
Díky a omlouvám se, pokusím se to projít a opravit 🙂
Skvelý článok, vďaka !
Děkuji, jsem rád, že se Vám líbil