Fujifilm X-E2S – legendární bezzrcadlovka se vrací

Fujifilm X-E2S je novým vydáním fotoaparátu, který má na stávající scéně významné postavení: je to jeden z mála foťáků splňující obvyklý požadavek: chci něco malého, skvělého a za rozumné peníze.

Fujifilm X-E2S se objevil počátkem roku 2016, ale na rozdíl od ostatních novinek této značky, nevyvolal u fanoušků žádné velké emoce – vcelku logicky, tato “S” verze je totiž až na některé (v zásadě nepodstatné) detaily shodná z modelem Fujifilm X-E2 z roku 2013.

Přesto jsem se rozhodl si ho na týden vypůjčit a otestovat – a to z jednoduchého důvodu: jde totiž o foťák mimořádně povedený, který se drží na špičce mé tabulky nejlepších alternativ k zrcadlovkám (viz Nejlepší foťák roku 2016).

Recenzi na původní model si můžete přečíst na linku zde a vlastně vše, co tam píšu, platí i pro model “S”, i když, viz dále, přece jen se mi pár nových věcí v hlavě motat začalo…

Fujifilm X-E2S – skvělá obrazová kvalita

Fotografové to nemají snadné, vláčet po výletech těžké zrcadlovky chce málokdo. Jenže výrobci foťáků jim to moc neusnadňují a navzdory mnoha letům mohutných marketingových kampaní je vlastně hrozně těžké najít něco, co by za více méně slušnou cenu poskytlo kvalitu uspokojivou pro nároky nadšených amatérů i profesionálů.

Právě Fujifilm X-E2 k několika kandidátům patří – za cenu cca 27 000 Kč nabízel opravdu fantastickou obrazovou kvalitu v kompaktním těle. (Což je, mimochodem, i cena, za kterou se začíná prodávat jeho nástupce X-E2S).

Jinými slovy: pokud bych já osobně hledal nějaký foťák, který bych si vzal na cestu kolem světa, místo mého Canonu 5D mark iii, bych zvolil právě tento model (byť bolehlav bych z toho občas měl, viz dále…).

Z těchto foťáků prostě lezou skvělé fotky, svojí kvalitou srovnatelné se špičkou zrcadlovek s “menším APS-C” čipem a v některých situacích srovnatelné i s full framovými mnohonásobně dražšími stroji.

To je, ostatně, příčinou toho, že Fujifilm se stal vlastně kultovní značkou všech “vrstev” fotografů. To vše díky kvalitě čipu i objektivů, setový XF 18-55mm F2.8-4 mm patří patrně k nejlepším seťákům na současné fotoscéně. (Což je věta, kterou si půjčuji – protože je pravdivá – od kamaráda, fotografa a známého propagátora této značky Marcela Konečného – případně doporučuji se právě jeho optat na cokoliv kolem Fuji – tu je link do jeho labužnického e-shopu).

Právě tímto seťákem byla pořízena většina testovacích fotek, zbytek byl pořízen pevným sklem FUJINON XF 90 mm F2.

Co je nového? Vlastně nic

Obrazovou kvalitu nejlépe posoudíte z fotek na této stránce – případně i z fotek v již zmíněné recenzi původního modelu, kde výkony foťáku můžete posoudit i při focení na jaře, kdy, marná sláva, lépe vyniknou ony “fuji-barvy”. Čímž se dostáváme k povinnému srovnání toho, co vlastně model “S” přináší nového. Stručná odpověď zní: vlastně nic. Nemění se to podstatné: čip tedy zůstává ten starý dobrý 16.3 MP APS-C X-Trans CMOS II.

A ano, žádná překvapení se tedy nekonala, což je dobře. Foťák fotí výborně, kvalita je skvělá, to vše v kompaktním těle, které je navíc opravdu hezké, ono retro tu prostě není samoúčelné.

Stejně tak zůstávají všechny zásadní silné stránky původního modelu – tedy především skvělý hledáček, který opravdu dokáže nahradit hledáček zrcadlovkový, výborné ovládání a hodně užitečný systém různých funkčních čudlíků umožňujících přesné vyladění dle potřeb fotografa.

A samozřejmě se nemění ani další část legendy Fujifilmu – to, že tyhle foťáky jsou patrně jediné na světě, kde se fotograf nemusí stydět použít přímo při focení do JPG přednastavené filtry, zde zvané “Simulace filmu”. Opravdu dokáží v nostalgicích vyvolat vzpomínky na dávné doby, kdy jsme při focení na diapozitivy od Fuji milovali ony zářivé pastelové barvy.

Kromě barev pastelových stojí za zmínku i oblíbená simulace Classic Chrome nabízející naopak barvy o něco tlumenější (viz pár obrázků muzikantů na této stránce).

A v čem je tedy model opravdu nový? Zapátral jsem, a dle výrobce je ještě výrazněji vylepšený systém ostřících bodů (no nevím, k tomu se dostaneme). Co se tedy hodit opravdu může, je elektronická závěrka umožňující i nehlučné focení (kdo při výletech někdy fotil v kostele, bude nadšen). Plus ano, nový je i firmware, což ale není zásadní plus, protože – pokud to dobře chápu – se dá instalovat i do modelů starších.

Ach Fuji, ta lenost, ta lenost

Pokud vám leze na nervy, že zatím jen chválím, přišel asi tedy čas zmínit i ty chytáky. Jsou v zásadě dva hlavní.

Prvním je lenost – pokud jste zvyklí na zrcadlovku, bude vám opravdu přinejmenším zpočátku pít krev to, že foťák prostě reaguje relativně velmi pomalu a trvá mu, někdy nesnesitelně dlouhé zlomky vteřiny, než je ochoten cvaknout. Samozřejmě, není to nic drastického, v devadesáti pěti procentech případů běžného focení to je vcelku jedno, na cestách bývá času dost.

Ale těch pár zbylých procent je opravdu iritujících – pro tuhle recenzi jsem fotil hasičskou slavnost v Bílých Karpatech, kdy bylo při “pouličním” focení třeba mnohokrát reagovat rychle – když se třeba muzikanti zajímavě přeskupili. Jenže rychlá reakce, to prostě tomuto fujifilmu moc nejde.

Opakuji, nejde o drama, ale i nejobyčejnější zrcadlovka za 12 000 Kč to zvládne lépe. To samé platí i pro ostření, je línější, než by se hodilo (proto má jistá skepse k informacím výrobce o navýšení počtu ostřících bodů). Ale i s tím se dá žít, jen je potřeba počítat, že čas od času o pár obrázků přijdete, protože foťák bude lovit správné zaostření.

S těmi objektivy pro Fuji X-E2s to je těžké

Druhý chyták je možná zásadnější – a kdykoliv tento stroj někomu doporučuji místo zrcadlovky (což je často), jedním dechem dodávám: ale počítejte s tím, že prostě nebudete zoomovat, že se musíte obejít jen s tím skvělým seťákem.

Totiž zoomy od Fujifilmu bývají líné při ostření opravdu nesnesitelně, a hlavně stojí opravdu hodně peněz – násobě více než srovnatelné seťáky od zrcadlovek. Zatímco cca 27 000 Kč za tělo + 18-55 mm je cena rozumná, dokupovat pak cokoliv dalšího, ať už pevného, nebo zoomovacího, je vskutku řádná rána do rozpočtu.

Scény zazoomované jsou focené objektivem FUJINON XF 90 mm F2 R LM WR, což je skvělý kousek (137 mm v přepočtu na fullframe), no ale nestojí zrovna málo – kolem 25 000 Kč.

Což nevadí náročným uživatelům, ale může být pastí na začátečníky, kteří si prostě jen chtějí udělat radost a netuší, že v nákupu dalších kousků příslušenství se skrývá nemalá past. To proto třeba začátečníkům pro rodinné focení nedoporučuji jinak skvělý Fujifilm X-T10.

Fujifilm X-E2S – stručné shrnutí

Fujifilm X-E2S je skvělý fotoaparát, který pro šikovné a mírně zkušené fotografy dokáže bohatě nahradit, ba spíš překonat obrazovou kvalitou zrcadlovky cenové kategorie 15-40 000 Kč.

Hodí se však především na rodinné a cestovatelské focení, kdy se dá žít bez nutnosti rychlých reakcí a rychlého ostření.

Cena je v zásadě rozumná, v nerozumnou se změní v okamžiku přikupování dalších objektivů.

Fujifilm X-E2s – cena

Není v mých silách ceny sledovat, tedy zde přejímám automaticky generovaný přehled od Heuréky. (Už se neprodává.)

(Poznámka pro šťouraly: Toto není placená recenze ani inzertní text. Firma Fujifilm mi pouze bezplatně zapůjčila fotoaparát, za což jí děkuji.)

Další fotografie z testu:

 

Shrnutí recenze: