Jak fotit iPhonem portréty? Jak zachytit rodinné akce? A proč je vlastně tak složité vyfotit na dovolené něco, na co bude hezké dívat se ještě po letech? Pojďme to prozkoumat v dalším dílů našich tipů pro lepší fotky s iPhonem (a nejen s ním).
Focení s iPhonem: 100 tipů – přehled dílů
1. díl: Skryté poklady, funkce, aplikace
2. díl: Opomíjené funkce foťáku
3. díl: Stahování, sdílení, zálohování v iCloudu
4. díl: Kouzla se světlem a kompozicí
5. díl: Jak fotit portréty, rodinu, dovolenou
6. díl: Jak fotit krajinu, předměty, jídlo
Poznámka: V tomto díle je část fotek pořízena „pořádným foťákem“. Proč tu nemám fotky lidí? Odpověď je prostá: na cestách pořád fotím fotoaparáty, a fotky lidí z mobilu jsou tedy z 99 % fotky z kurzů a rodinných akcí, které se dávat nemohu. Ale princip je samozřejmě zcela stejný!
Kompozice a focení lidí – základ všech základů
Proč je zásadní umět fotit lidi? Je to důležité, ale těžké
Proč: Fotit lidi je zásadní. Ať už jde o rodinu, kamarády na výletě, spolupracovníky ve firmě nebo domorodce někde v Africe. Ale zároveň platí: je to těžké, těžší než to vypadá.
Jak: V málokteré situaci jako u focení lidé platí ona krutá pravda, že cvakat nestačí. Nepůjde to bez znalosti objektivů, postupů a pravidel toho, kde postava je, kam se dívá a co je/není za ní.
Nejdůležitější záběr pro rodinu a cestování: širokoúhle zblízka
Proč: Ano, zní to trochu nudně, ale je to tak: nejzásadnějším záběrem všech dob a situací je ten, v němž je něco (postava, šálek s kafem, kámen v řece) v kontextu města, kavárny, krajiny.
Jak: “Širokoúhle zblízka” znamená, že použijeme širokoúhlý objektiv, tedy ten zcela základní nejběžnější a jdeme blízko, do kompozice chceme dostat jak předmět, tak okolí.
Jak si zkoušet nejdůležitější záběr
Proč: Uznávám, popisuje se to špatně, ale na kurzech focení je tohle jeden z pilířů, tedy tu musí být. Tento typ kompozice zachytí atmosféru místa lépe než cokoliv jiného.
Jak: V základní verzi této kompozice si vyberte postavu a do záběru ji umístěte tak, aby 1. byla zhruba ve třetině 2. nebyla tam celá – např. od hlavy po pas 3. neměla velkou mezeru nad hlavou.
Proč je “nejdůležitější záběr” nejdůležitější: dají se v něm vyprávět příběhy
Proč: Fotit širokoúhlé zblízka je klíčové, protože 1. fotka má několik vrstev 2. fotka dokáže vyprávět příběhy – jsme blízko postavy a máme i pozadí, tedy kontext. 3. vypadá to dobře
Jak: Klíčové je uvěřit, že to opravdu má smysl. Zkoušejte to na kamarádech a rodině, naučte se překonat ostych a chodit blízko. Fotky se promění, a to nejen fotky lidí.
Jak umístit postavu v širokoúhlém záběru
Proč: Aby fotka dobře fungovala, musí splnit řadu zjevných i nenápadných principů. Jedním z těch zásadních je, kam směřuje pohled focené postavy.
Jak: Dobré je začít tím základním: aby pohled postavy směřoval “do záběru”, tedy tam, kde je více místa: Příklad: Postava se dívá doleva, je tedy v pravé třetině fotky (+ je tam jen do pasu).
Skvělá metoda: dívejte se na filmy a obrazy
Proč: Nejlepší školu kompozice máte přímo na očích: jsou to filmy, u nichž se večer nudíte, a obrazy (zejména krajinomalby), u nichž si říkáte: tohle by bylo fajn vyfotit. Hodně vás naučí.
Jak: Dívejte se na dobré filmy a obrazy. A všímejte si: 1. umístění postav v prostoru 2. budování prostoru (linie, temné “odrazné plochy”, viz dále). 3. práci s různými typy objektivů (reportáž vs portrét).
Klíčové principy focení portrétů
Co je a co není portrét a proč to je důležité
Proč: Portrét funguje zcela jinak než klíčový záběr širokoúhle zblízka (v němž je postava a kontext). U portrétu chceme zachytit člověka a hlavně jeho tvář. Kontext už není tak zásadní.
Jak: Klíčové je začít jednoduše: chápáním toho, že portrét je svébytná disciplína, u níž jde právě o detail. A – mimochodem – fungují stejné kompoziční principy jako u focení produktů (“detailů” věcí, viz dále).
Jak se nikdy portréty nefotí: širokoúhle zblízka
Proč: První krokem k pochopení portétů je zkusit si, jak portrét nikdy nefotit. Je to jednoduché: přibližte se k hlavě fotografovaného a zblízka cvakněte. Bude to dost hrůza.
Jak: Proč je obličej tak ošklivě rozpláclý? Protože širokoúhle zblízka funguje jen u focení postavy od pasu po hlavu. Jen hlava bude vždy ošklivá. Co s tím? Viz další bod.
Zásadní princip, jak se fotí portréty: vždy z odstupu
Proč: Portrét se vždy fotí z odstupu: v klasickém fotografování fotograf popojde pár kroků od fotografovaného a přitáhne ho zoomem nebo portrétním objektivem. Obličej přestane být zdeformovaný.
Jak: Při zkoušení doporučuji zatím vypustit Portrétní mód. Vyfoťte nejdříve onu ošklivou fotku tváře zblízka (viz předchozí bod), z odstupu pak obličej přibližte. Vidíte ten rozdíl? Obličej už není rozpláclý.
Krutá pravda: Portrétní mód ne nutně umí portrét
Proč: Tohle je zcela zásadní: každý iPhone má tzv. Portrétní mód, který rozmaže pozadí za postavou. Ale opravdový hezký portrét vyžaduji i ono přiblížení, což umí jen iPhony kategorie Pro.
Jak: Je potřeba se smířit s tím, že hezké portréty ve fotografickém smyslu nejde s mnoha iPhony vyfotit. V Portrétu se přibližovat nedá a případně je nutné použít aplikaci Focos (viz dál).
Upřímná rada: kupujte raději starší, ale vždy Pro iPhony
Proč: Obecně platí, že není nutné si vždy pořizovat ty nejvýkonějších foťáky nebo mobily. V tomto případně je však pravidlo jasné: pokud chcete fotit lidi, potřebujete tři objektivy, tedy iPhone Pro.
Jak: Rozumné je spíš koupit třeba o generaci starší iPhone kategorie Pro nebo Max, než nejnovější “ne-pro” model. Málo se o tom obecně ví a mluví, ale ten handicap je zásadní.
Viz též Nejlepší iPhone pro focení? Klidně starší, ale rozhodně Pro
Pamatuje: pro portrét je klíčové světlo a pozadí
Proč: Jak už zaznělo výše, ona banální pravda zní: o všem nakonec rozhodne světlo a kompozice. U portrétů to platí stejně zásadně: mohu být dokonalé i v přirozeném světle, třeba doma.
Jak: Naučte se na hledat hezké světlo, u okna, v průchodech, pod mosty. Poznáte ho snadno dle svítících očí. A vnímejte, jak hezké je pozadí – více je obvykle méně.
Jak umístit hlavu při portrétu: třetiny opět pomohou
Proč: Znovu platí, že tohle se blbě popisuje teoreticky, možností je víc, ale přesto je dobré začít tím zcela klasickým “vzorem”, který funguje podobně jako u fotky “širokoúhle zblízka”.
Jak: Klíčová pravidla (které jde porušit!) zní: postava by měla hledět tam, “kde je více místa”, tedy ne ven. Obě oči by měly být vidět. Hlava by neměla být uprostřed. A oči v jedné třetině odshora.
Neoblíbená (i nešikovná) pravda: na šířku se fotí snáz
Proč: Jeden z nejčastějších dotazů na mých kurzech zní: mám fotit na výšku, nebo na šířku?. Odpověď (neironická) zní: foťte si, jak chce. Ale na šířku to obvykle dopadá o něco lépe.
Jak: Při focení si hrajte s oběma typy záběrů a uvidíte, že šířky obvykle vypadají lépe – naše logika vnímání je prostě širokoúhlá, a výrazně snáze se pracuje s kompozicí.
Zvládněte portréty na šířku – dopadají dobře
Proč: Zvyk je železná košile, a intuice při focení portrétů je nezlomná: “na občanku” to byla výška, tak budeme fotit na výšku. Klidně, nerozmlouvám. Ale zkuste i onu šířku, překvapí vás.
Jak: Pokud to jde, experimentuje s portréty na šířku. Omluveni jsou (opět bez ironie) ti, kteří třeba potřebuji fotit lidi do Příběhů na Instagramu. Tam toho se šířkou moc nepořídíte, uznávám.
Naučte se porušovat pravidla, ale až po čase
Proč: Základním principem kompozice je, že možností je skoro nekonečně, mnoho “nepřekročitelných” pravidel je možné porušovat. Ale je dobré s nimi začít a nejdříve se je naučit.
Jak: Zkoušejte různá porušení: čelní pohled, “utíkání ze záběru”, různé úhly natočení hlavy, různou vzdálenost. Opravdu blbě (až vůbec) jde porušit pravidlo: oči by měly být v jedné třetině odshora.
Jak se fotí malá skupina lidí (vedle sebe to nefunguje)
Proč: Kdo někdy zkusil cvaknout dva tři lidi ve skupině, dobře ví, že to obvykle dopadá tak nějak nudně. A i zde je záchrana snadné: zkuste variantu fotky “širokoúhle zblízka”.
Jak: Nefoťte tři kamarády vedle sebe. Vytvořte kompozici, v níž jeden bude hlavní a tomu budete “širokoúhle zblízka”, zbylí dva budou v pozadí. Pak zkuste další varianty. Fotky ožijí, uvidíte.
Jak se fotí větší skupina lidí (zblízka i z dálky)
Proč: Není snadné rozumně vyfotit třeba skupinu 15 lidí – a trik z předchozího bodu už nefunguje, všichni se tam nevejdou. Co s tím? Zkuste ještě jednou “portrétní přístup”, ale na celou skupinu.
Jak: Vyrovnejte skupinu do chumlu, čím užší, tím lepší. Zkuste pak poodejít a tak jako u portrétu skupinu přitáhnout. Proč? Fotka je “koncentrovanější” a obvykle i lepší.
Pro focení akcí se hodí kapesní LED světlo
Proč: Na akcích bývá bídné světlo, hodně stínů, složité podmínky. Používat blesk (na rozdíl of pořádných foťáků) nemá moc smysl. Ale hodně pomůže speciální LED světlo.
Jak: Kupte si kapesní “reflektor”, ideálně určený pro filmování (za pár stovek, lépe však tisíc). A zkuste s ním přisvítit postavu. Stačí i mírné prosvícení stínu v obličeji a rozdíl bude velký.
Chcete si to vše zkusit naživo? Přijďte na můj kurz focení s iPhonem!
Kurzy pro klasické foťáky dělám více než deset let, a před několika roky jsem přidal i kurzy focení s iPhonem – v nichž míchám starý dobrý svět „pořádného“ focení a nový svět špičkových technologií v mobilu. A hodně mě to kombinování baví.
Moje kurzy naživo: Fotouzla s iPhonem (celodenní kurz, Praha)
Mé online kurzy: iFotografování.cz (pro mobily i foťáky)