Canon EOS R7 otevírá novou třídu foťáků Canon pro náročnější uživatele – jako první model řady R má snímač o velikosti APS-C, tedy menší než stávající full frame aparáty. A nabízí opravdu skvělé ovládání, nebývalou rychlost snímání i přesnost ostření. Pojďme to vše probrat v podrobné recenzi.
Canon R7 se (spolu s též nově představeným levnějším Canonem R10) stane nesporně důležitým mezníkem v tom, jak bude v příštích letech vypadat nabídka foťáků této firmy… Proč? Protože oba modely se stanou základem nových řad. Canon R10 (podrobná recenze zde) bude nástupcem dostupných zrcadlovek pro začátečníky. A zde zkoumaný Canon R7 navazuje na oblíbenou APS-C zrcadlovku Canon 7D, mířící na náročnější uživatele, kteří nechtějí nebo nepotřebují full frame.
A právě od tohoto konstatování je možné začít tuto recenzi – kdybych měl shrnout v jedné větě moje dvoutýdenní testování, prostě bych řekl: je to velmi povedený stroj, který v kombinaci s univerzálním objektivem RF-S 18-150 mm nabízí rychlost, skvělé ovládání, pokročilé ostření i velmi solidní obrazové výkony.
Tedy nesporně může oslovit náročnější začátečníky, ale i zkušenější borce, kteří s sebou nechtějí tahat full frame, ale potřebují něco skladného, co díky moderním technologiím zvládne řadu fotograficky náročných situací. A v tomto smyslu se opravdu může stát začátkem hodně důležité nové řady – zejména poté, co přibydou další objektivy, nebo se objeví objektivy jiných výrobců.
Canon EOS R7 – rychlost, ovladatelnost, ostření
Canon R7 definují především tři pojmy: ovladatelnost, rychlost a skvělé ostřící systémy. V tomto smyslu jde nepochybně o novou etapu a novou éru. Což může znít trochu přehnaně, ale rychle to vysvětlím: osobně mám rád zrcadlovky (používám je mnoho let), bezrcadlovky mám také (i je vlastním dlouho), ale zároveň jsem se vždy trochu chladil nadšení pro “všechno to nové”. Prostě platilo, že pro naprostého začátečníka opravdu stačí nějaké stará dobrá zrcadlovka á la Canon 250D a že fotky prostě budou stejně dobré jako z nejnovějších bezzrcadlovek podobných cenových kategorií.
To platí i nadále: levná zrcadlovka stále “umí” u nekomplikovaných situací stejně dobré fotky a bude pořád smysl dávat. A v čem je tedy ten rozdíl? Tedy ten nástup “nové éry”? V tom, že nové modely (u Canonů právě R7 nebo levnější bratranec R10) jsou opravdu technologicky někde jinde a mnohem dál.
Největší skok k lepším fotkám přinášejí dle mého opravdu skvělé ostřící systémy, tedy nejen autofokus jako takový, ale též pohodlné ovládání a možnost bleskurychlých přesunů ostřících bodů i dalších nastavení.
V rámci testování jsem fotil i tradiční rodinnou sešlost na Valašsku, která se (bohužel) ukázala jako skvělý moment pro testování: celý den pršelo a foťák tedy mohl ukázat, jak zvládne kombinaci špatného světla a pohybu. A zvládl to opravdu skvěle – a právě v této lehkosti užívání je opravdová revoluce: v lehkosti, s jakou tyto nové generace bezzradlovek nabízejí možnost přepínat ostřící body, posouvat je, využívat detekci lidí i očí, to vše při pohodlném přepínání do kontinuálního ostření.
Zkrátka: aby nám nezanikla pointa: i novější modely levnějších APS-C zrcadlovek tohle nějak uměly, ale nesrovnatelně hůř a s méně pohodlným ovládáním.
Jiným slovy: pokud vezme novější bezzrcadlovku do ruky zkušený fotograf nebo majitel cenově srovnatelného stroje starého pár let, nemůže nebýt překvapený tím, jak snadno se vše ovládá. Což platí obecně, nejen pro Canon.
A toto může být další obecný, ale hodně zásadní závěr téhle recenze: nová éra je opravdu tady a zrcadlovky odcházejí do historie. Protože bezzrcadlovky stejných kategorií prostě nabízejí mnohem více.
Reklama
Canon EOS R7 – základní parametry
Pokud jste v minulosti četli pár mých recenzí, nejspíš tušíte, že technickými detaily a parametry se obvykle moc nezabývám – záleží na nich obvykle méně, než se zdá na první pohled…
V případě této bezzrcadlovky by však byla škoda pár základních bodů nezmínit. Snímač má poměrně velké rozlišení: 32,5 megapixelů, což se může hodit pro lepší vykreslování detailů při použití špičkových pevných objektivů, zároveň však s sebou nese riziko vyššího šumu (viz dále).
Video: Jak fotí Canon EOS R7 – 11 min v 4K
Opravdu zásadní je rychlost snímání: foťák zvládne až 15 snímků za vteřinu s mechanickou závěrkou a až 30 při použití závěrky elektronické. Což se opravdu hodně hodí při různých akčních scénách – pokud máte dojem, že takovou rychlost nevyužijete, mýlíte se – stačí jednou vyfotit nějakou běžnou sekvenci á la dítě jede na kole krajinou. Karta se sice rychle ucpe, ale svoboda výběru nejlepší fotky je opravdu návyková.
Plus ještě zmiňme, že fotit jde až časem 1/16 000, což se též hodí častěji, než se může zdát: pro použití světelných objektivů, tedy nízkých clon ve slunném počasí.
Jak už jsem zmínil, opravdu nejzásadnějším technickým parametrem je to, co se čísly nedá příliš popsat: a to je skvělý autofokus v kombinaci s pohodlným ovládáním. Právě snadnost přepínání všech možných funkcí je opravdu, viz výše, na zcela jiné úrovni než srovnatelné stroje ze světa zrcadlovek.
Klíčovým ovládacím prvkem je to, co Canon oficiálně nazývá multifunkčním ovladačem kombinovaným s ovládacím kolečkem. V podstatě jde o “joystick” umístěný do středu otočného kolečka. Právě kombinace těchto dvou prvků nabízí bezpočet variant pro rychlé ovládání – v případě ostření to je opravdu velmi pohotové posouvání ostřících bodů.
Přepínání módu ostřících bodů se dělá přes speciální knoflík M-fn vedle spouště, to vše jde kombinovat s individuálním nastavení různých funkčních tlačítek – včetně jednoho opravdu šikovného v prostoru pod objektivem. Na ten jsem si připnul přepínání mezi One-Shot AF a Servo AF, tedy tradičním a kontinuálním ostřením.
Jinými slovy: i jen mírně zkušený fotograf zvládne vše velmi rychle nastavit tak, aby dokázal zaostřit doslova cokoliv. Pomáhají mu tyto pohodlné kombinace tlačítek, rollerů a “joysticku”, ale také samozřejmě automatická detekce lidí, očí, zvířat i dopravních prostředků.
Co dříve byla spíš hračka bez valného využití, je nyní naprosto zásadní a návykovou funkcí: kdo si jednou zvykle na automatické ostření na oči v kontinuálním ostření, už má smůlu – není pro něj cesty zpět. (Opět třeba říct, že se netýká jen foťáků od Canonu).
Plus za zmínku samozřejmě stojí i video, které dokáže i 60 snímků za vteřinu v 4K bez ořezu – ve videu se příliš nevyznám, tedy se zdráhám ho hodnotit. Ale dobré je zdůraznit, že i tam velmi dobře pracují všechny ostřící systémy a – například – prchající páv opravdu nemá šanci utéci ostřícím bodů.
Canon EOS R7 – jak fotí
A jak Canon R7 fotí? To nejlépe zahlédnete na této stránce na testovacích fotkách případně v doprovodném videu – testoval jsem opravdu v mnoha situacích, od pražské náplavky po pršlavé valašské hory. A byl zcela spokojen.
Půjčený jsem měl i adaptér, který bude v budoucnu hrát poměrně zásadní roli: dovolí majitelům zrcadlovek používat svá oblíbené “skla” i na těchto nových bezzrcadlovkách. Nakonec jsem se ale rozhodl testovat jen a pouze nový objektiv, který byl představen spolu s tělem, a to Canon RF-S 18-150 mm F3,5-6,3 IS STM.
Přiznávám, trochu jsem se ho obával, protože dlouhodobě platí, že takto univerzální zoom obvykle s sebou z definice nese kompromisy v optické kvalitě. Navíc, při testování jinak skvělého “bratra” Canonu RX10 mi právě další nový objektiv Canon RF-S 18-45 mm F4,5-6.3 IS STM nepřišel nijak oslnivý.
O to více mě vlastně Canon RF-S 18-150 mm překvapil. Samozřejmě, pevné sklo to není, ale při testování jsem si na něj rychle zvykl. Je prostě přesně tím, co dává smysl: velmi solidním objektivem, který je opravdu důstojným zoomem přesně pro tento foťák. Kombinace tělo + 18-150 mm prostě nabídne začínajícím i zkušeným fotografům velmi dobré obrazové výkony, to vše při snesitelné a stále ještě skladné velikosti.
Jak už jsem zmínil, hodně jsem ho testoval v dosti složitých situacích: například při různých oslavách, a velmi rychle si na něj zvykl, má to, co se hodí: rychlost, přesnost, stabilizi, to vše v kombinaci s již popsaným skvělým ovládáním a ostřením. Zkrátka, na univerzální objektiv to je opravdu velmi solidní model.
Možná ještě doplňme, že dobře funguje i automatické ISO, které já dlouhodobě spíše doporučuji nepoužívat (protože mám raději přesnou kontrolu). I zde samozřejmě platí, že v některých situacích je škoda ho nevypnout. Příklad: při velkém zoomování se snaží systém udržet čas alespoň na 1/200, což je obecně zcela v pořádku: pokud by se objekt (například člověk) pohnul, může se při delším času rozmazat. Ale pokud fotíme něco statického, stabilizace opravdu dokáže vše pohlídat a čas nemusí být tak krátký. Což je dobré hlídat – v přítmí už může systém zvolit ISO 6400, kde už – přece jen – je při přiblížení do detailů na fotce patrný šum.
Což není špatné dát trochu do kontextu: jak jsem zmínil, snímač má relativně velké rozlišení: 32,5 megapixelů. A samozřejmě platí staré známé pravidlo: čím více nacpeme pixelů na snímač, tím více musíme počítat s šumem. Plus je pravda, že například při některých akčních portrétech z různých akcí v slabším světle již právě šum může být patrný – zejména pro puntičkáře.
Ostatně i proto má Canon R7 relativně malý rozsah ISO: v základním nastavení maximálně do 32 000, v menu se dá rozšířit až na hodnotu H, tedy 51 200. Čímž neříkám, že jde o problém nebo limit, ale je dobré to zmínit: APS-C snímač s 32 megapixely prostě bude náchylnější k šumu než snímače větších rozměrů nebo s menším počtem pixelů.
Celkově mi nicméně přišly výkony snímače velmi dobré – ať už v barevném podání, nebo třeba dynamickém rozsahu, kde míval Canon dříve trochu rezervy.
Pro koho je Canon EOS R7
Otázka “a pro koho vlastně tento foťák je?” se stala nedílnou součástí mých recenzí – prostě mě zajímá, jakou roli v “dějinách” fotografování ten či onen model může mít.
Obecnou odpověď je možné objevit v řádcích výše – je to svým způsobem perfektní stroj pro náročnější uživatele, kteří touží po něčem skladném, nebývale rychlém a nebývale dobře ovladatelném.
Důležitou položkou těchto úvah je samozřejmě cena: ta v danou chvíli (červenec 2022) činí zhruba 37 000 Kč za tělo a 47 000 Kč za zde testovanou kombinaci těla a objektivu Canon RF-S 18-150 mm.
Což, přiznejme, není málo.V posledních letech trend směřuje k tomu, že se full framy stávají dostupnějšími a osobně bych spíš tipoval, že pro pokročilé nadšence budou právě “větší snímače” nejčastější volbou. Nejlevnější full frame od Canonu lze pořídit za zhruba 30 000 Kč včetně objektivu… Čímž nechci míchat hrušky a jablka, ale tento “boj různých světů” bude nesporně zajímavý.
Dobrá, a pro koho je tedy Canon R7?
První skupinou budou nejspíš ti, kteří prostě chtějí něco malého, skvělého a univerzálního (díky objektivu). Druhou budou majitelé zrcadlovek, jimž je líto zbavovat se svých skvělých objektivů, a nákup těla pro ně bude znamenat opravdu zásadní upgrade. A třetí skupinou mohou být i majitelé full frame bezzrcadlovek, kteří chtějí mít záložní tělo. Anebo se jim hodí, že full frame objektiv uvidí díky menšímu snímači mnohem “dál” (což bývala oblíbená role zrcadlovek Canon 7D například pro focení zvířat).
Canon EOS R7 – shrnutí
Canon EOS R7 nabízí povedenou kombinaci rychlosti, skvělého ovládání, pokročilých ostřících systému i obrazových výkonů v relativně kompaktním těle. Smysl bude dávat pro náročné začátečníky i pokročilé fotografy, kteří chtějí něco malého a univerzálního, případně pro ty, kteří chtějí přes adaptér používat staré zrcadlovkové objektivy.
Srovnání Canon R10 a Canon R7
Zdroj: Tisková zprávy společnosti Canon
| EOS R10 – hlavní funkce a vlastnosti | EOS R7 – hlavní funkce a vlastnosti |
|
|
Canon R7 – cena
Není v mých silách ceny průběžně sledovat, zde přejímám automaticky generovaný přehled od Heuréky.
A zde je link na Alza.cz, která své ceny do Heuréky neposílá:
Canon EOS R7 na Alza.cz
(Poznámka pro šťouraly: Toto není placená recenze ani inzertní text. Firma Canon mi pouze bezplatně zapůjčila tento foťák, za což jí děkuji.)
Další fotografie z testu:
Poznámka: I tyto fotky si můžete prohlédnout v plné velikosti – stačí najít jméno fotky (vlevo dole po rozkliknutí v galerii – např. IMG_0371.jpg ) a zadat do prohlížeče www.fotoguru.cz/files/IMG_0371.jpg