Canon R6 Mark II – podrobná recenze: co umí, jak fotí (fotky + video)

Canon R6 Mark II je druhou generací jedné z nejoblíbenějších bezzrcadlovek posledních let – a tedy hodně důležitý foťák. Co umí a jak fotí? A kam posouvá tento důležitý segment? Dva týdny jsem tuhle novinku testoval v bezpočtu situací. A zde je má podrobná recenze.

Proč je to tak ostře sledovaný foťák? Protože je určený pro ambiciózní fotografy, kteří chtějí špičkové výkony, ale nepotřebují nebo nechtějí nejvyšší modely profesionálních řad. A takových fotografů je prostě hodně a není pochyb, že v ČR i ve světě jde o segment hodně důležitý.

A nejde tedy jen o foťák, ale i obecně o to, jak bude svět focení vypadat v budoucnu. A jaké technologie budeme moci řádově čekat od této třídy, co nám tam “propadne” z tříd nejvyšších. A v tom smyslu nesporně působí Canon R6 Mark II jako předzvěst dobrých časů: technologicky je opravdu nadupaný – a hlavně: všechny ty zásadní inovace opravdu dávají smysl pro běžné focení. Přičemž, jak nyní podrobněji rozebereme, opravdu funguje to klíčové z tiskových zpráv: je to prostě především foťák opravdu rychlý se skvělými ostřícími systémy.

Canon R6 Mark II: vyšší rychlost, nový snímač, lepší ostření

Je asi zbytečné uvádět zde podrobné technické specifikace – rychlý pohled na tenhle foťák nabízí i můj první článek a video, které vznikly hned při jeho představení – viz článek Canon R6 Mark II – první dojmy: lepší snímač, ostření, rychlost.

V tomto textu i zbrusu novém videu nabízím především pohled na reálné focení a to, co foťák umí v běžných i méně běžných situacích. Přesto určitě nebude na škodu si připomenout to klíčové, co vlastně definuje tento foťák ve vztahu k jeho první generaci, ale i k ostatním foťákům této a podobných tříd.

Nový snímač: jednou “psychologickou” vadou na kráse první generace Canonu R6 byl prostý fakt, že rozlišení snímače bylo jen 20 Mpx… Samozřejmě, dopad na fotky to (skoro) žádný nemělo, ale musím uznat, že to prostě vypadalo trochu divně – a podporovalo to image, který si ten foťák nezasloužil: že jde o tak trochu ošizený foťák. To už tedy neplatí: snímač v této druhé generaci má už přes 24 megapixelů. A jde o zbrusu nový snímač, který odvádí – viz dále – velmi dobré výkony. Byť samozřejmě, má nižší rozlišení a (přinejmenším papírově) slabší parametry než třídy nejvyšší.

Reklama

Vyšší rychlost: Právě rychlost byla tou klíčovou vlastností, kterou Canon zdůrazňoval ve všech svých materiálech. A dlužno říct, jak si ukážeme níže, že oprávněně. Canon R6 Mark II dokáže pořídit až 40 snímků za vteřinu (při použití elektronické závěrky), což se opravdu hodí. Plus nabízí nenápadnou, ale zásadní novinku zvanou Raw Burst, která umožňuje velmi elegantní práci se složitými a rychle se měnícími scénami.

Vylepšený autofokus: Třetí klíčovou položkou, která prošla zásadní inovací, jsou vylepšení v ostřících systémech. Druhá generace má rozšířené možnosti automatických detekcí a pozná nově například i zebru nebo letadlo. Což má, upřímně, v reálném životě jen malý dopad. Na rozdíl od toho opravdu podstatného, co nyní rozebereme: že ostření prostě funguje opravdu skvěle, rychle a spolehlivě.

Video: Canon R6 Mark II – test rychlosti a podrobná recenze (13 minut v 4K)

Rychlost i přesnost ostření je opravdu pozoruhodná

Foťák jsem měl půjčený dva týdny a zkoušel jsem ho v bezpočtu situací: od rodinné oslavy, plesu v Lucerně, po méně dramatické scény v ulicích předvánoční Prahy. Nejvíce mě však bavilo fotit psy na sněhu – protože právě za takto složitých okolností se dalo opravdu hezky vyzkoušet, co vše foťák umí.

V jedné větě shrnuto: Canon R6 Mark II mě v tomto smyslu opravdu hodně potěšil: jeho schopnost zaostřit v různých i hodně složitých scénách oko psa a udržet vše ostré i při opravdu rychlém pohybu si prostě pochvalu zaslouží.

Mimochodem, pokrok v tomto směru považuji za jeden z nejdůležitějších proměn světa fotografování. Zkrátka, starý dobrý “One shot”, tedy jednorázové zostřování, opravdu pomalu odchází do historie a vše přebírá “Servo”, tedy kontinuální ostření, které – a samozřejmě nejen u tohoto foťáku – dokáže stále lépe pohlídat někdy až mírně neuvěřitelné věci.

Tedy jinými slovy: ta schopnost “rychle fotit a skvěle ostřit” je pro mě osobně tím nejzásadnějším, co tento foťák nabízí.

Pro rychlý přehled o tom, jak to celé funguje, a v jakým situacích jsem si s ostřením hrál, doporučuji pustit si video na této stránce. Ale možná stačí i ono konstatování, že tohle bylo přesně to “hraní”, které fotografy baví a bude bavit. Protože jim prostě zásadně usnadní život.

Variant, co jak v ostřících systémech nastavit, je téměř nekonečně. Ona klíčová rovnice je však zásadní: po pár experimentech bude i nepříliš zkušený fotograf schopen vše nastavit tak, aby ho foťák navedl k velmi dobrým výsledkům. Právě ona automatická detekce (lidí, zvířat, dopravních prostředků) v kombinaci se sledováním více méně čehokoliv opravdu stojí za pozornost a některé její podoby se pro uživatele nejspíš stanou návykové. Mně se – krom lovení pádících psů – líbilo třeba to, že systém dokáže fotografům nabídnout bleskurychlé přepínání mezi lidmi v záběru. Chcete zaostřit na někoho jiného? Jeden letmý dotek stačí…

Raw Burst – překvapivě silná zbraň

Osud bývá k mnoha inovacím dost nespravedlivý – a i ve focení platí, že některé novinky prostě více méně omylem zapadnou, protože si jich prostě fotografové (od přírody konzervativní) nestihnou včas všimnout. Osobně doufám, že to nepotká funkci zvanou Raw Burst (v českém menu najdete pod názvem Režim RAW série)… To je totiž opravdu skvělá věc, byť striktně vzato nejde o novinku představenou s tímto foťákem (má ji už například Canon R7).

O co jde? O to, že při focení akčních scén se už fotografové nemusejí večer s hrůzou probírat obrovským množstvím jednotlivých souborů. Při požití Raw Burst zkrátka vznikne jeden velký (několikagigový) soubor, v němž jsou v jednom “balíčku” uloženy desítky (šly by jistě i stovky) rawů. A z tohoho souboru jde pak na pár kliků vylovit jen ty konkrétní fotky, s nimiž chceme dál pracovat.

Tedy: v rychlosti projedu velesoubor s pádícím psem, najdu si přesně ten obrázek, s nímž chci dále pracovat a na dva kliky ho uložím buď přímo do jpg, nebo do normálního rawu.

A tomu všemu pomáhá i funkce tzv. Předsnímání. Foťák je totiž schopný snímat i pár chvil před zmáčknutí spouště – pokud bych například číhal na lyžaře, který se odněkud vynoří, budu ho čekat s namáčknutou spouští. Domáčknu (a začnu fotit), až ho zahlédnu, ale foťák uloží i fotky z onoho časového úseku před zmáčknutím spouště (protože to jsem už “předsnímal”). Zní to možná trochu jako detail, ale jsem si vcelku jist: tohle se prostě pro majitele foťáků stane návykové.

Pro úplnost dodejme, že pokud nechcete fotky vybírat přímo ve foťáku, stejně operativně je možné to pak provést v počítači přes Digital Photo Professional 4 (tedy takový ten free software od Canonu).

Podrobný článek o této funkci najdete zde: Co to je Raw Burst a jak u Canonů šetří čas i energii.

Video – jak funguje Raw Burst – 8 min v 4K

Canon R6 Mark II a dobré ovládání

Za zmínku také stojí, že celkově jde o opravdu sympaticky ovladatelný foťák – opět platí, že velmi rychle je možné nastavit prakticky cokoliv. A to obvykle několika různými způsoby, tedy si každý najde svoji cestu. Zajímavé je, že ISO se neovládá čudlíkem, ale otočným kolečkem – a výslednou kombinaci parametrů tak obvykle nastavíme trojicí rollerů.

Stejně tak je relativně návykové použití knoflíku M-Fn hned vedle spouště. Mačkáním a následným točením rollery se dá opět velmi rychle nastavit skoro vše. Je pravda, že obecně nesnáším manuály a všem na počkání radím je nikdy nečíst. V tomto případně jsem ale udělal výjimku a díky tomu odhalil pár důležitých drobností pro rychlé a pohotové nastavení (tedy doporučuji majitelům udělat to samé, ne na vše se dá přijít intuicí).

Jedinou věcí, která mi přišla mírně nedotažená, je tzv. multiovladač, tedy “joystick” sloužící hlavně k rychlému přesunu ostřících bodů. Po pár dnech jsme se nakonec vcelku sžili, ale i tak si myslím, že jde trochu více ztuha, než by jít mohl. Na druhou stranu: je to opravdu detail, který se dá zvládnout.

A také mě napadá, že už jsem dlouho Canonu nevyčinil za to, že prostě nemám rád tento typ výklopného displeje (otáčí se vedle těla foťáku) a mnohem raději bych si hrál s takovým tím snadno odtažitelným za spodní hranu, který má některá konkurence. A hodí se to třeba při rychlém a nenápadném pouličním focení. Ale už se s tím pomalu začínám smiřovat, tak to asi tedy Canonu odpusťme.

Jak Canon R6 Mark II fotí

A jak tedy Canon R6 Mark II fotí? To nejlépe zahlédnete na ukázkových fotkách na této stránce případně ve videu. Je zjevné, že výsledky jsou velmi dobré – byť tedy prosinec není zcela ideální měsíc na pořádné testování obrazových výkonů.

Za ty dva týdny, kdy jsem foťák s sebou tahal na různé akce a do různých situací, jsem pořídil opravdu obrovské množství fotek a byl prostě spokojený. Celkově není pochyb, že se jedná o foťák s obrazovými výkony patřícími k světové špičce.

K čemuž bych měl doplnit, že zcela cíleně jsem testoval jen s jedním objektivem, a to “relativně obyčejným” univerzálním zoomem Canon RF 24-105 mm f/4 L IS USM (v ceně cca 35 000 Kč). Dlouhodobě se snažím univerzálním zoomům vyhýbat, ale dlužno říct, že mě vlastně mile překvapil, a to jak vcelku solidní kresbou, tak i rychlostí (která mě tentokrát zajímala mnohem víc).

Hodně dobré mi přišly například výkony v fotograficky obtížných až nesmyslných situacích á la přibližování rychle se pohybující zpěvačky na nepříliš osvětleném pódiu vánočních trhů. Ale, viz ukázkové fotky, dopadlo to vlastně velmi dobře.

Mimochodem, relativně vysoké hodnoty ISO jsou poměrně dobře přijatelné. Samozřejmě 204 800 (tedy H1) už moc sloužit nebude, ale ISO maximální, nerozšířené (102 400) vlastně není žádná extrémní pohroma. A pokud by nebylo zbytí, nejspíš by šlo i použít.

Pro koho je a bude Canon R6 Mark II

Na závěr možná je pár řádek o tom, kam bude tento foťák patřit na fotografickém nebi příštích let. Základní definice je zjevná a nic moc se na ní měnit nebude: je to prostě povedený stroj pro náročnější fotografy, kteří nepotřebuji zcela profi řadu.

Hodně zajímavé bude dle mého sledovat, jaké místo si nakonec tento foťák vydobude a to zejména v konkurenci výkonnějšího bratra Canon R5 (případně Canonu R5 Mark II, který dorazí dříve či později). Ten samozřejmě nabízí přece jen parametry vyšší: přinejmenším papírově lepší snímač s vyšší rozlišením, ještě lepší ovládání a autofokus atp…

Jak vlastně budou v příštích letech různé typy fotografů vnímat tyhle rozdíly? Jak moc či málo jim bude připadat Canon R6 Mark II přece jen kompromisem? Nebo se naopak stane jasnou volbou se skvělým poměrem cena výkon?

To opravdu ukáže až budoucnost, byť vcelku není pochyb, že to bude foťák hodně oblíbený a skoro bych si tipl, že i hodně úspěšný. Protože prostě platí, že pokud fotograf opravdu netouží po mnoha pixelech, parametry tohoto foťáku jsou prostě opravdu velmi lákavé.

Canon R6 Mark II – shrnutí ve dvou větách

Canon R6 Mark II nesporně patří k výrazným foťákům posledních let – papírově sice nespadá do nejvyšší profi třídy, nabízí však opravdu špičkové parametry, které do značné míry uspokojí i hodně náročné fotografy. Opravdu pozoruhodná je rychlost snímání (až 40 snímků za vteřinu) a práce autofokusu, který vážně podává špičkové výkony.

Canon EOS R6 Mark II – cena

Není v mých silách ceny průběžně sledovat, zde přejímám automaticky generovaný přehled od Heuréky.

A zde je link na Alza.cz, která své ceny do Heuréky neposílá:
Canon R6 Mark II na Alza.cz

(Poznámka pro šťouraly: Toto není placená recenze ani inzertní text. Firma Canon mi pouze bezplatně zapůjčila tento foťák, za což jí děkuji.)

Další fotografie z testu:

Poznámka: I tyto fotky si můžete prohlédnout v plné velikosti – stačí najít jméno fotky (vlevo dole po rozkliknutí v galerii – např. IMG_0371.jpg ) a  zadat do prohlížeče www.fotoguru.cz/files/IMG_0371.jpg

 

Shrnutí recenze: