Co to je Raw Burst a jak u Canonů šetří čas i energii (+ video)

Raw Burst je poměrně nenápadná funkce, kterou je u Canonů snadné přehlédnout. A to je škoda, protože je ve své jednoduchosti hodně šikovná: místo záplavy rawů z akčních scén se na kartu uloží jen jediný soubor, z nějž je pak možné vybrat si ve foťáku nebo počítači. Což u focení významně šetří čas, energii i nervy fotografa.

Proč psát o funkci Raw Burst speciální článek? Foťáky, jak známo, mají mnoho nejrůznějších speciálních funkcí, z nichž nemalá část nemá pro každodenní focení reálný význam. A čas od času prostě fotografové přehlédnou i to, co se opravdu hodí.

A právě to se mi, přiznávám, stalo u několika foťáků u funkce zvané Raw Burst. V anglickojazyčném menu ji tedy najdete pod plným jménem Raw Burst mode a samozřejmě existuje i český překlad: Režim Raw série. Poněkud svévolně jsem se rozhodl český termín ignorovat a držím se toho, jaký bude téměř jistě používán mezi fotografy: Raw Burst.

Mimochodem: jedním z důvodů, proč se snadno přehlédne je mírný zmatek v názvosloví: Burst Mode se odpradávna prostě používá pro bleskovou (“výbušnou”) sérii fotek. Tady je ona “výbušnost” bleskového snímání též, ale funguje to prostě jinak: místo přívalu souborů vzniká soubor jeden.

Jak Raw Burst funguje

A jak to celé funguje? Velmi jednoduše: kdo někdy fotil v jpg nebo rawu cokoliv trochu akčnějšího, zná onen mírný pocit bezmoci při pohledu na desítky a stovky souborů pomalu ale jistě zaplavujících kartu a pak i počítač.

Po nastavení módu Raw Burst se toto “zaplavení” neděje: vše se ukládá do jednoho jediného velkého souboru, z nějž se potom dá vybrat. A třeba místo 100 rawů po 30 MB vznikne jeden velký soubor – pravda, dost velký, bude mít třeba kolem 2 GB.

Z něj je pak možné vybrat konkrétní “políčko”, s nímž chceme pracovat – a to pak na pár kliků vyexportujeme do jpg, rawu nebo heifu. Přičemž tedy ve většině případů to asi bude do rawu – protože to u podobných scén dává největší smysl kvůli dalším úpravám. Stejně tak si ale umím představit scénář, když “líný” fotograf prostě ze souborů vyloví pro běžné a rychlé použití i fotky v jpg. Zkrátka, celé to opravdu usnadní život, tedy si myslím, že módů použití bude hodně.

A pokud vás právě napadlo, že něco podobného používají dávno mobily, máte pravdu – třeba u iPhonů je to funkce Live Photo, kdy je možné finální fotku vylovit z kratší či delší sekvence. Kvalita fotek však někdy bývá nevalná, proto je lepší se tomu vyhnout.

Video: Jak funguje Raw Burst – 8 min. v 4K

Kde Raw Burst funguje: Canon R6 Mark II, Canon R7, Canon R10…

Musím se přiznat ještě k jedné věci: téhle funkce jsem si všiml až při testování Canonu R6 Mark II (recenze zde). Přesněji řečeno: v propagačním videu k tomuto foťáku mě zaujala scéna, v níž fotograf pořizoval fotku kamaráda letícího vzduchem na kole. A použil k tomu právě Raw Burst. Což dávalo smysl.

A právě na tomto foťáku jsem to poté zkoušel a byl opravdu překvapený, že to je opravdu hodně cenná pomůcka. Popravdě řečeno: je to po dlouhé době, kdy mě nějaká technologická vychytávka takto zaujala – pokud tedy nebudu mluvit o ostření u bezzrcadlovek, kde se v posledních letech dějí opravdu skvělé věci a nastává obrovský posun v rychlosti i přesnosti (samozřejmě nejen u Canonů).

No a až zpětně jsem si uvědomil, že Raw Burst funguje přinejmenším u dvou dalších modelů, který jsem před pár měsíci testoval. U Canonu R7 (recenze zde), což je nadupaný APS-C model pro ambicióznější fotografy, ale také u “entry-level” Canonu R10 (recenze zde). I proto vlastně píšu tento článek: je prostě škoda si s touto funkcí nehrát.

Kouzlo zvané Předsnímání

Funkci Raw Burst významně pomáhá ještě jedna drobnost, která se dá zapínat a vypínat zvlášť (přičemž vypínání dle mého nemá moc smysl). Jmenuje se Předsnímání (v anglickém menu Pre-schooting).

Její funkci nejlépe zahlédnete z videa s praktickými ukázkami, ale je to jednoduché. Když je aktivovaná a fotograf namáčkne spoušť, foťák začne snímat a ve výsledném souboru je pak i záznam (tedy sekvence fotek) ze zhruba půlvteřinového intervalu před zmáčknutím spouště.

Jinými slovy: když budu číhat na cyklistu, který se má vynořit z lesa, budu čekat s namáčknutou spouští a foťák už bude pořizovat fotky. Když pak zmáčknu spoušť, vždy vznikne ještě těch třeba deset nebo dvacet “políček” pořízených před tím – a nepřijdu tak v klíčovém okamžiku o “vynoření” z lesa. Kolik snímků to bude doopravdy, to samozřejmě bude záležet na situaci i konkrétním modelu foťáku – u Canonu R6 Mark II je toto “hraní” vcelku efektivní, protože zvládne až 40 snímků za vteřinu.

“Lovit” fotky jde i v počítači

Důležité je zmínit, že komu se nechce lovit nejlepší snímky ve foťáku (což chápu), může to provádět v klidu doma v počítači. Jen je třeba používat program přímo od Canonu zvaný Digital Photo Professional. V danou chvíli (leden 2023) to žádný jiný software neumí, byť bych si tipl, že pokud se časem tato funkce rozšíří, snad bude možné to používat i v jiných nástrojích á la Photoshop. Ale zatím to nejde.

Postup je zcela stejný jako ve foťáku: fotka se otevře a jednoduše je možné jednotlivé snímky prohlížet, vybírat a následně exportovat. Oproti výběru ve foťáku má (pokud se nepletu) jednu šikovnou funkci navíc: je možné editovat i zdrojový soubor jako takový. Jinými slovy: je možné vybrat jen určitou sekvenci a tu pak přeuložit. Jen si tedy myslím, že přeuložení bude mírně nepraktické a že se to fotografům nebude chtít dělat. Ale mohu se plést.

A samozřejmě, i v počítači je možné hrát si s částí pořízenou v “předsnímání” a vylovit přesně to, co se bude hodit nejvíc.

Raw Burst – shrnutí

Tedy: můj tip je, že tahle funkce se poměrně rychle stane poměrně oblíbenou možností, protože je prostě chyba ji nepoužívat. Což není nutně pravda o bezpočtu dalších funkcí schovaných někde hluboko v menu foťáků: často mají význam jen pro omezený počet situací a scénářů, a jejich “přehlédnutí” se prostě dá přežít.

Tady by to ale opravdu byla škoda: Raw Burst, jak vyplývá z logiky věci, fotografům dramaticky usnadní život a ušetří čas při různých složitých akčních scénách. Ale je možné až pravděpodobné, že časem se rozšíří i do situací více “obyčejných” – co třeba dítě sfoukávající svíčky na dortu? Co to třeba vyfotit do “velkého rawu” a pak prostě bleskurychle vylovit jednu dvě nejlepší fotky a zbytek nemilosrdně smazat? Smysl to určitě dává též…

Tedy: bude opravdu zajímavé sledovat, jak se tahle “hračka” chytí. Můj odhad je, že komu se podaří ji nepřehlédnout, bude ji s gustem používat.