Sony RX100 vii – nejlepší kompakt světa posedmé (recenze)

Sony RX100 vii je hodně důležitý foťák. Vcelku nesporně je to v danou chvíli nejlepší kompakt na světě. Ale je i odpovědí na otázku, co si koupit, když chci na cesty něco kapesního, ale přitom skvělého, co více méně hravě dokáže porazit mobily.

Tohle je pro mě trochu netypická recenze – nikdy v uplynulých letech jsem netestoval foťák tak dlouho po jeho uvedení na trh – po třech letech.

A proč jsem se tedy pustil do zkoumání modelu Sony RX100 vii? Přiznávám, trochu z nostalgie, protože od modelu s číslem 3 jsem v posledních letech otestoval všechny generace tohoto legendárního kompaktu.

Druhý důvod byl ale možná zásadnější: stále více lidí mi v posledním roce nebo dvou pokládá logickou a důležitou otázku: Co si koupit, když chci pořádný foťák, který se mi vleze do kapsy? Co si koupit, když prostě na dovolené nechci fotit mobilem, ale nechce se mi zároveň tahat nic velkého?

A právě v tom je obrovská síla tohoto modelu: je to opravdu špičkový stroj, který dává stále větší smysl jako nesporná konkurence mobilů pro nenáročné fotografy, ale i zkušené borce, kteří prostě jen nechtějí tahat nic, co se nevleze do kapsy.

Proto jsem s ním vyrazil na dva týdny na Balkán a zajímalo mě, kam se tahle legenda posunula.

Sony RX100 vii – legenda pokračuje sedmým dílem

Pokud vám trochu leze na nervy slovo legenda, možná dodejme trochu kontextu. Málokterý model si tohle označení opravdu zaslouží, ale v případě Sony RX100 to opravdu sedí. Za deset let (první generace se objevila v červnu 2012) se stal klíčovou volbou pro ty, kteří chtějí něco malého, skladného, ale zároveň špičkového. A pravda, neváhají při tom sáhnout poměrně hluboko do kapsy – “sedmička” se nyní prodává za něco málo přes 30 000 Kč.

Na tomto webu, jak už jsem zmínil, najdete recenze všech předchozích modelů od třetí generace.

Poprvé jsem se s tímhle foťákem potkal v roce 2014, kdy mě opravdu nadchl. A to tím, co platí dodnes: je to malé, je to skvěle ovladatelné, má to relativně velký snímač (jednopalcový), velmi dobré světelné objektivy a hlavně: fotí to skvěle. Plus právě od třetí generace mají foťáčky RX100 dokonce i hledáček, který je s každou generací o něco lepší.

Čtyřka a pětka spíš jen rozvíjely slavnou “trojku”, a další průlom pak nastal s generací č. 6 v roce 2018, kdy foťák dostal poprvé opravdu pořádný zoom 24-200 mm. Zkrátka, na cestách se s ním dalo přiblížit už opravdu hodně a to se vážně hodilo, viz můj článek a recenze Sony RX100 vi. Jediné, co mi přišlo trochu kompromisní, byla právě kresba zoomu, u některých fotek byla kvalita kresby trochu na hraně.

Reklama

A nyní jsem tedy testoval v danou chvíli poslední model Sony RX100 vii a opravdu mě zajímalo, s jakými pocity ho budu vytahovat z kapsy a jak dopadne jeho “soupeření” s iPhonem 13 Pro, který byl v kapse druhé… A proč zmiňuji mobil? Protože právě tohle mě svým způsobem zajímalo nejvíc – protože otázka otázek zní: mají do budoucna tyhle poměrně drahé hračky šanci žít vedle mobilů? Dokáží lidi přesvědčit, že nabízejí opravdu víc?

Sony RX100 vii: ovladatelnost, skladnost a hledáček

Pojďme si jen stručně shrnout, co je dobré vědět o klíčových technických parametrech tohoto foťáku – byť svým způsobem to podstatné již bylo řečeno: je to malé, má to dobrý zoom a dokáže to překvapivě hodně.

Tak jako tradičně je klíčovým stavebním kamenem jednopalcový snímač, tedy snímač větší než bývá u kompaktů obvyklé. Byť stále je samozřejmě menší než APS-C snímače u začátečnických foťáků, o full framech nemluvě.

Stejně tak je zásadní i objektiv – jak už jsem zmínil, jde o zoom s velmi solidním rozsahem 24-200 mm a světelností F2.8 – 4.5, hrdě se k němu hlásí firma ZEISS, což samozřejmě vypadá dobře.

Třetím opěrným bodem toho, proč je tento foťák tak oblíbený, je pohotovost a ovladatelnost. Je tu výklopný displej mého oblíbeného typu (tedy se uchopí jeho dolní hrana a odtáhne, kéž by tohle někdy měl například Canon u svých výklopných displejů).

A pak je tu onen hledáček. Poprvé se objevil u třetí generace a je tedy pravda, že tehdy to byla spíš zajímavost. Ale nyní už ne: hledáček opravdu funguje výborně a opravdu dává smysl – v ulicích i horách rozpáleného Balkánu prostě na displeji nebylo vidět skoro nic, tedy jsem byl za možnost hledět hledáčkem hodně vděčný. K čemuž možná dodejme, že velmi použitelné je nyní i sledování různých parametrů, jejichž hodnoty jsou v něm vidět: od času přes korekci expozice po další nastavení…

Nu v tomhle přehledu hlavních vlastností nesmí chybět ani onen prostý fakt, že tento foťák se prostě vleze do kapsy u džín, což je naprosto a zcela zásadní pro jeho pohotové použití. (Rozměry firma uvádí 102 mm x 58 mm x 43 mm.) Nedám dopustit na mé oblíbené Fujfilmy, též jsou malé, též jsou skladné, ale do kapsy se nevlezou a to je prostě pro určitý typ líného nenáročného focení komplikace.

Což ale, dlužno podotknout, má i některé stinné stránky – z logiky věci jsou ovládací čudlíky prostě poměrně titěrné a není vždy snadné je v rychlosti nahmátnout a přinutit k nějaké akci, ale vše je věcí zvyku.

Sony RX100 vii: rychlé snímání i ostření

Za samostatné vypíchnutí stojí rychlost snímání i ostření, které je samozřejmě výrazně dále než předchozí modely.

Oficiální specifikace se chlubí režimem Single Burst Shooting, který by měl zvládnout až 90 snímků za vteřinu – ale přiznávám, netestoval jsem, přišlo mi to pro obyčejné cestovatelské focení zbytečné. Ale opravdu rychlé sériové snímání se mi párkrát velmi hodilo a je jasné, že pro například focení sportu jsou tyhle mírně šílené rychlosti někdy opravdu šikovné.

Zásadnější mi ovšem přijde pohotovost ostření, které by (opět dle oficiálních dat) mělo být zcela magické. Magické nevím, ale funguje opravdu dobře. A to včetně automatické detekce očí, což dlouho bylo spíš takovou kuriozitou, ale v posledních letech je jednou z těch věcí, na které je opravdu snadné si zvyknout a když chybí, je to trochu otrava. A zde tedy funguje velmi solidně.

Foťák jsem používal v různých situacích a po troše cviku jsem si na ostřící systém velmi rychle zvykl a naučil se s foťákem spolupracovat na rychlé detekci lidí, očí i pohybu. Což je, dodejme, docela důležité, protože jsme na foťáku závislí více než třeba u větších bezzrcadlovek, kdy můžeme ostřícímu systému přece jen “pomáhat” třeba posunem skupiny bodů (což zde jde méně pohotově)..

Není samozřejmě překvapivé, že foťák umí též video špičkových parametrů, až do 4K, zběžně jsem vše testoval, ale netroufám si na nějaká dalekosáhlá hodnocení, protože se ve videu obecně moc nevyznám.

Zato ve fotkách, tam jsem doma – a pojďme tedy prozkoumat, jak foťák fotí a co od něj čekat.

Jak Sony RX100 vii fotí? Na cesty ideální parťák

Foťák je to skladný, kvalitní objektiv má výborný rozsah, vše je rychlé a pohotové. A jak to vše tedy fotí? To nejlépe zahlédnete z ukázkových fotek zde na stránce. A jasně, je to vlastně tak trochu očekávatelné: Sony RX vii rozhodně dělá čest svým předchůdcům. Tedy v jedné větě shrnuto: s výsledky jsem byl opět hodně spokojený.

Ten nejzásadnější posun oproti předešlé verzi je dle mého v dotaženosti objektivu – u šesté generace byla, jak už jsem zmínil, kresba někdy trochu na hraně, tady už se mi nic “podezřelého” zahlédnout nepodařilo – zkrátka: objektiv je to velmi dobrý.

Foťák jsem používal dnes a denně dva týdny na různých místech, v různém světle, pro různé typy fotek a jak je vidět, výsledky nezklamou ani zkušené fotografy.

Tak jako vždy dokáže excelovat v některých specifických disciplínách – při focení detailů širokoúhlým objektivem je pozadí opravdu “hezky rozmazané”, viz ukázkové fotky – jinými slovy, světelnost objektivu (2.8) je mocnou hračkou i na širokoúhlém konci. Plus samozřejmě, výborně se osvědčil i zoom. Ať už ve městě, kde se prostě čas od času velmi hodí přitáhnout něco vzdáleného (á la věž). Anebo neopak při focení rychlého balkánského pouličního života, kdy obvykle není čas přijít blízko (á la muzikanti). Při podobném focení lidí se opravdu hodně hodí ona skladnost – jak známo, malý kompakt nikdo moc nepovažuje za něco opravdového, tedy je vždy výrazně méně nápadný než větší “pořádný” foťák.

Zkrátka, zcela nesporně jde stále o výborného parťáka na ty cesty, kde se nám z lenosti nebo prostě z nedostatku místa v batohu nechce tahat něco většího “pořádnějšího”.

Jediné, co je třeba hlídat, je ISO – přece jen, jednopalcový snímač je velký pouze relativně, a pokud jste zvyklí například na úrovně šumu u APS-C strojů, je dobré dávat si pozor, aby vás pak nezaskočil šum v detailech už při relativně nízkých hodnotách (á la 1600). Rozhodně to není problém, ale patří to k pár aspektům, které je dobré vést v patrnosti.

Otázka otázek: bude Sony RX100 vii porážet mobily?

Jak jsem zmínil, celou výpravu jsem absolvovat s foťákem v jedné a iPhonem v druhé kapse. A fotil na oba více méně současně. Chtěl jsem opravdu vyzkoušet v reálných situacích, jaké to bude porovnání. A co čekat do dalších let – osobně tuhle kategorii foťáků velmi často a velmi rád doporučuji těm, kteří touží mít něco pořádnějšího než je mobil. Ale přitom se držet oné magické skladnosti.

A co se mi tedy v tom paralelním focení honilo hlavou? Samozřejmě, nemá smysl mluvit o mobilech obyčejných, ty nemají šanci, ty pořádný foťák vždy porazí. U špičkových mobilů posledních generací už nemusí být rozdíl tak do očí bijící. Přesto je zjevné, že zcela nesrovnatelné (ve prospěch foťáků) budou výsledky například při focení sportu nebo lidí, tedy při použití zoomu. iPhony, jak známo, zoomovat neumí vůbec (resp. maximální přiblížení je třínásobné), Samsungy a jiné značky toho zvládnout výrazně více, ale ani ony nemají šanci se přiblížit kvalitě kresby při mohutném zoomování s Sony RX100 vii.

Stejně tak zkušení fotografové znalí pár kompozičních triků dokáží skvěle využít světelné objektivy pro hezky “rozmazané” fotky detailů á la květiny, hrnky s kávou atp.

Na druhou stranu je třeba připustit, že mobily mají z definice obecně jednu zásadní výhodu: jsou postaveny na velmi intenzivních zpracování obrazu a jsou tak i kontsruovány: prostě toho dokáží spočítat, dopočítat a dotvořit výrazně více než foťáky. Ty prostě (opět z definice) budou vždy potřebovat více úprav a zásahů v editorech. Nejvíce to bývá patrné u fotek krajiny ve složitém světle, kdy iPhone (či jiné stroje) dokáže velmi vyváženě vrátit nebe do záběru a vytáhnout stíny, prostě vše zpracovat. Zatímco u foťáku by tohle bylo třeba dohnat v úpravě.

Na stranu druhou jsem byl mnohokrát v přírodně či městě hodně rád, že mohu použít klasický foťák, tedy tento kompakt, protože prostě pořádná čočka kreslí na (více méně) pořádný snímač. Nemluvě o pocitu, že přece jen fotím na to, na co se fotit má. Zkrátka: foťák je foťák.

A co z toho tedy plyne pro souboj mobily vs foťáky? Sony RX100 vii mě přesvědčil, že ho opravdu stojí za to doporučovat jako “alternativu” k mobilům pro ty, kteří touží po “pořádném focení” a výsledky v mnoha situacích budou výrazně lepší.

Pokud otázku otočíme, můžeme se ptát: Má tahle kategorie foťáku šanci vzdorovat mobilům a nacházet dále své fanoušky? Tady si už tak jistý nejsem – po několik let, ano, určitě. Do budoucna? Nejsem si jist – tlak mobilů je prostě hodně silný… Ale držím palce, aby to tato legenda ustála.

Sony RX100 vii – shrnutí

Sony RX100 vii dělá čest svým předchůdcům, kteří po deset let symbolizují skvělou kombinaci skladnosti, ovladatelnosti a skvělých výkonů. Nabízí velmi dobrou obrazovou kvalitu, hodně solidní zoom bez kompromisů minulé generace, skvěle použitelný hledáček i překvapivou rychlost ostření i snímání. Jako jeden z mála foťáků na trhu tak dokáže být konkurencí pro špičkové mobily pro ty uživatele, kteří touží po výborných výkonech, ale svůj stroj chtějí mít v kapse.

Sony R100 vii – cena

Není v mých silách ceny průběžně sledovat, zde přejímám automaticky generovaný přehled od Heuréky.

A zde je link na Alza.cz, která své ceny do Heuréky neposílá:
Sony RX100 vii na Alza.cz

(Poznámka pro šťouraly: Toto není placená recenze ani inzertní text. Firma Sony mi pouze bezplatně zapůjčila tento foťák, za což jí děkuji.)

Další fotografie z testu:

Poznámka: I tyto fotky si můžete prohlédnout v plné velikosti – stačí najít jméno fotky (vlevo dole po rozkliknutí v galerii – např. IMG_0371.jpg ) a  zadat do prohlížeče www.fotoguru.cz/files/IMG_0371.jpg

 

Shrnutí recenze: