Jak dobře fotit mobilem – 20 rad pro desetiletou dceru

Každý fotí mobilem, ale zdaleka ne každý je schopen z mobilu lovit hezké fotky. Pro svoji dceru jsem se rozhodl sepsat dvacet jednoduchých rad, jak z těch kapesních hraček vytáhnout co nejvíc. A ne, opravdu nestačí jen cvakat.

Tento článek je důsledkem mé dílčí prohry. Pár let se snažím nenápadně vmanipulovat dceru Marii do toho, aby ráda fotila (foťákem), předloni jsem pro ni dokonce sepsal patrně nejkratší úvod do fotografování na světě: Nejrychlejší úvod do focení – 20 rad pro osmiletou dceru.

Jenže: nyní má i mobil (pár let starý iPhone 6 z druhé ruky), a jak už to bývá, mobil dokáže pro běžné a nenáročné použití velmi rychle vytlačit kompakty, ale – žel – někdy i poměrně solidní foťáky. Ne ne, nerezignoval jsem na vysvětlování, že pořádný foťák toho zvládne více. Ale i tak jsem pro jistotu sepsal tento článek – jako seznam toho, co se Marii snažím vtloukat do hlavy. Třeba se bude hodit i vám, věk nevěk.

1. Dobře to dopadne jen v dobrém světle, smiř se s tím

Ano, mobil umí fotit skvěle, ale jen někdy. A je důležité chápat, kdy. Tedy: konkurovat pořádným foťákům umí mobily jen za dobrých podmínek, zejména v situacích, kdy je hodně světla a to světlo je dobré nebo alespoň zajímavé. Tedy se pořádně dívej a zapamatuj si situace, kdy to dopadlo dobře – budou to hlavně takové ty fotky typu tvá sestra jde v jemném světle hezky nasvícenou zelenou loukou a nad ní plují na nebi obláčky. A tak podobně. Když bude šedivo a pochmurno, nefoť, nemá to smysl, fotky budou ošklivé.

2. Ve špatném světle je mobil k ničemu – na rozdíl od foťáku

Mobil, ani ten nejdražší, se neumí vylhat z toho, že má prostě malý čip a malou čočku. Tedy nemá šanci hezky zvládnou scény v méně intenzivním světle. Tvůj kompakt, neřku-li mámina zrcadlovka, skvěle zvládají takové ty fotky na způsob rodina pije kávu v přítmí kavárny. Ale mobil se tam “zlomí”, už to prostě nezvládne a dopadne to až překvapivě špatně. Tak to je, a ty musíš mít dobře vyzkoušené, kdy to bude fungovat slušně, a kdy už ne. Jednoduché pravidlo zní: když je málo světla, mobil je obvykle k ničemu. (Viz též mé dvouminutové video Kdy ještě na focení stačí mobil na iFotografování.cz)

3. Když je na fotce hodně barev, má fotka šanci dopadnou dobře

U mobilu je hodně důležité znát co nejvíce různých drobných fíglů a triků, ještě více než u foťáků dokáží fotku zachránit ve špatném světle. Hodně důležitá pomůcka je prostý fakt, že když je na fotce hodně barev (kytky, oblečení kamarádek, barevné zákusky…), fotka bude vypadat skoro vždy lépe, než když to bude celé takové mdlé až šedivé. Tak to prostě je, zkoušej, testuj, uvidíš.

4. Nauč se chodit blízko, jen tak budou fotky zajímavé

Tohle je stejné jako u pořádného foťáku: nauč se chodit blízko. Když někoho fotíš, třeba kamarádku v lese, nemá smysl cvaknout ji z několika metrů, fotka to bude stoprocentně nanicovatá. Dělej přesně to, do čeho tě nutím u pořádného foťáku a říkám, že to je nejdůležitější typ záběru na světě: choď k lidem (nebo předmětům, to se ví) až skoro na dotek a najednou začnou vznikat skvělé fotky, v nichž bude kromě lidí i okolí, kontext, atmosféra. Zkrátka to bude vypadat zajímavě.

5. Nikdy nefoť jen hlavu, bude to vypadat otřesně

Nikdy, opravdu nikdy, nedělej to, co činí skoro všichni: nefoť jen něčí hlavu. Já vím, že kamarádky chtějí, abys je tak vyfotila, ale nedělej to. Mobil má širokoúhlý objektiv, a pokud s ním cvakneš jen něčí hlavu, bude ten dotyčný vypadat jako odulá obluda: objektiv mobilu zdeformuje tvář a ta bude vždy ošklivá. Opravdu vždy, stejně jako u foťáku. Ano, já vím, že to dělají všichni u selfíček, ale ty to prostě nedělej, jo?

6. Ne, pořádný portrét ani detaily mobilem nevyfotíš*

Z bodu výše tedy plyne zásadní limit použití mobilů: nejde s nimi fotit klasické hezké portréty. Totiž: portrét se trochu neintuitivně fotí nikoliv zblízka, ale z mírného odstupu, kdy je potřeba od fotografovaného poodejít, a zazoomovat na obličej z několika kroků. Což jde i s obyčejným foťákem za pár tisíc (má zoom), ale ne s mobilem. Prostě se s tím smiř.

7 . *Ne, opravdu ti nekoupím mobil s dvěma objektivy

Máš pravdu, já portréty s mobilem fotím, ale to je tím, že mám iPhone X s dvěma objektivy, a ten druhý z nich, “přibližovací”, je určený právě na portréty. Ale vážně ne, ten ti teda nekoupím. Ani já bych si ho nekoupil, kdybych nemusel – však víš, musel jsem si ho pořídit, když se tím focením živíme. Ne, nevím, proč se na mě vždy maminka tak pobaveně dívá a kroutí hlavou, když někomu vykládám, že si tyhle hračky prostě kupovat musím, jinak by byli moji čtenáři nedostatečně informovaní. Ale ne, to se mi neposmívá, to ne…

8. Nesahej na digitální zoom, fotky budou nekvalitní

Ano, tvůj mobil má takové to šoupátko, jimž se dají věci přibližovat. Říká se tomu digitální zoom a pokud možno ho nikdy nepoužívej. Na první pohled to vypadá lákavě, ale to přiblížení vlastně jen ořízne fotku a její kvalita tedy bude hodně bídná. Pravda je, že některé mobily už mají i něco jako optické zoomy, kdy se o přiblížení starají opravdu čočky, ale i tam bych se toho trochu bál.

9. Předměty foť z blízka, jen tak rozmažeš pozadí

Jak už víš, čip i čočky mobilu jsou malé, z čehož plyne zásadní limit: na rozdíl od pořádných foťáků není možné rozmazávat pozadí a dávat tak fotce pocit trojrozměrnosti (ano, u mého iPhonu X to jde digitálně). Ale i tak je možné se z toho vylhat, pokud budeš pamatovat na tento jednoduchý fígl, který je jedinou cestou, jak vyčarovat rozmazané pozadí. Musíš jít prostě hodně blízko, pořádně zaostřit na onen předmět, a pozadí se pak překvapivě hezky rozmázne. U obličejů to nedělej, viz bod o něco výše, ale u různých předmětů to bude fungovat velmi dobře.

10. Nauč se korekci expozice, bez toho se nedá fotit

S mobilem ani s pořádným foťákem se nedá fotit bez chápání jednoduchého principu takzvané korekce (kompenzace) expozice. Jak víš, foťáky mobilní i nemobilní dokáží jen málokdy dobře trefit správnou expozici (tedy to, aby fotka nebyla moc světlá nebo moc tmavá). Když to netrefí, je potřeba jim říci: vyfoť to, milý foťáku/mobile, světlejší, nebo tmavší. Klasický příklad: fotíš sestru na louce, za ní je světlá obloha, a ségřin obličej je tedy takový nějaký divně tmavý. Tedy musíš foťáku říci: zesvětli to celé, prosím! Což se obvykle dělá dvěma způsoby: buď se klepne prstem do tmavšího místa (čímž se mobilu řekne: řiď se tímto místem, a on poslechne a fotku zesvětlí). Anebo, třeba u iPhonů, se po poklepání na displej objeví taková ta žlutá čára se sluníčkem, s nímž se dá jezdit nahoru a dolů vše zesvětlovat a ztmavovat.

11. Když se fotka rozmazává, nauč se nastavit ISO

Tohle tě možná překvapí, ale i u mobilu se dá nastavit ISO, tedy taková ta hodnota, co jsem tě nutil nastavovat na tvém foťáku. I u mobilu to jde, ba co více, i u mobilu to je prostě v některých situacích nezbytné dělat, a zachránit tak fotku. Jaké to jsou situace? Hlavně jedna hodně typická: fotíš něco, co se poměrně svižně hýbe, a to vše se děje ve stínu, v místnosti, zkrátka v situaci, kdy není moc světla. Třeba, když sestra pojede na kole hlubokým lesem, to prostě žádný foťák sám od sebe nezvládne (protože nepozná, že na fotce je pohyb a nedokáže sám zvládnout patřičná nastavení). Co s tím? Nastavíš na foťáku nějakou vyšší hodnotu citlivosti (ISO), foťáku/mobilu tak řekneš: “Chovej si citlivěji, cvakni rychleji, použij kratší čas, nerozmazávej tu fotku”. A on poslechne. Jen to s tím zvedáním ISO moc nepřežeň, i tu platí, čím vyšší ISO, tím větší šum (tím je tedy fotka méně kvalitní). A pozor, na iPhonu je pro nastavování citlivosti třeba stáhnout nějakou aplikaci.

12. Neblbni moc s těmi divokými filtry…

Jak sis všimla, mobil ti hned nabídne spoustu různých divokých filtrů, co třeba vše polijí žlutým odstínem, domalují sestře oslí uši, případně nějak jinak fotku zdivočí. Jasně, chvíli si s tím hraj, ale pak to vypni. (Všímáš si, jak málo kategoricky to říkám? Totiž: jedna z mála jistot fotografování mobilem je, že každého dříve či později tyhle divoké filtry zcela přestanou bavit, tak proti nim vlastně moc nebojuji).

13. …ale úplně bez blbnutí to nejde

Ale pozor. Divoké filtry jsou na nic, ale zase úplně bez úprav to nepůjde. U mobilů platí ještě mnohem více než u pořádných foťáků, že často prostě fotce musíme pomoci nějakými trochu umělými zásahy. Hlavně tehdy, když třeba v krajině bude plonkové světlo a barvy budou takové nějaké nevýrazné. Pak, marná sláva, se prostě bude hodit třeba zvýšení kontrastu a menší (či větší) posun šoupátkem sytost, které to celé tak nějak dobarví.

14. Úprava neudělá dobrou fotku z fotky zcela blbé

Víš, co je hodně nebezpečná myšlenka u normálního focení? Hodně dospělých věří, že úpravy jsou od toho, aby z ošklivé fotky udělaly fotku hezkou. Jenže ouha, tak to nikdy nefunguje. Když je fotka blbě vyfocená, nic ji zachránit nepomůže. Smyslem úprav je jen a pouze jediné: vylepšit vcelku slušnou fotku a třeba ji, viz bod výše, zvýraznit barvy. Jinými slovy, když bude fotka opravdu ošklivá, prostě ji smaž, nemá šanci.

15. Když je moc světlé nebe, fotka asi dopadne blbě

Když jsou v obrázku moc velké rozdíly mezi světly a stíny, foťák pořádný ani mobilní to nezvládne zachytit. S tím se prostě smiř. Nejde zkrátka fotit sestru proti oknu, náměstí ve stínu s jasným nebem v pozadí, ale ani třeba mě v cyklohelmě v plném slunci (z tváře neuvidíš nic). Zkrátka cokoliv, kde je kus scény výrazně tmavší než zbytek. Lidské oko to zvládne zobrazit a zpracovat bez problémů, ale žádný foťák ne.

16. Když tam je hezké nebe, použij HDR

Pamatuješ, jak jsem ti do nového mobilu hned přes Rodinné sdílení nainstaloval aplikaci ProCamera, bez níž už bych asi nemohl fungovat? Vždy, když je v obrázku krajiny hezké nebe, vyfoť tu scénu přes HDR modul té aplikace (ne přes HDR funkci mobilu jako takového, tak jen zcela na nic).

HDR aplikace udělá rychle dvě až tři různě tmavé a světlé fotky a smíchá je do jedné. Čímž pádem se mnohdy vyřeší ten chyták z předchozího bodu – jsme najednou schopni řešit i fotky s velkým rozdílem mezi světy a stíny. (ProCamera existuje jen pro iPhone, pro Android je též mnoho šikovných aplikací, ale zatím jsem neobjevil žádnou, která by tahle kouzla uměla tak dobře).

17. Chceš-li naštvat fotografy, říkej: Tohle váš foťák neumí

Kouzlení s HDR je docela zásadní část focení mobilem. Šikovná aplikace v šikovných rukách zkrátka posouvá o výrazný kus to, co je možné s mobilem vyfotit. Pokud chceš někdy v budoucnu trochu podráždit nějakého fotografa s pořádným foťákem, řekni mu, že tohle jeho velký foťák neumí. Jistě, k podobnému výsledku by se též dopracoval přes úpravy v počítači, ale útroby mobilů jsou prostě uzpůsobené mnohem více na složité výpočty, které HDR vyžaduje. Zkrátka: HDR a umělé dopočítávání reality je něco, co bude stále výraznější zbraní mobilů, ať se nám to líbí, nebo ne. A ty velké tradiční foťáky to samy od sebe moc neumějí.

18. Nefoť to, co má zůstat neviditelné

Ano, tohle je trochu poučování, což žádná dcera ráda nemá, tak jen stručně: nikdy, opakuji nikdy, nefoť to, co nemá nikdo vidět. Třeba tu kamarádku poplácanou zmrzlinou. Fotka je nebezpečná věc a o fotkách mobilních to platí dvojnásob. Fotky se někam zálohují, někam se nahrávají, někam se sdílí, a ani o tom možná nevíš. Snadno se nějak ztratí, snadno se nějak dostanou k lidem, k nimž se dostat nemají – náhodou, omylem, nebo i zlým úmyslem. Zkrátka pozor na to! (Konec poučování).

19. Když někomu posíláš fotky, vymaž GPS souřadnice

A vlastně ještě jedno poučování, platí, ehm, i pro tvoji maminku. Fotky z mobilu mají v sobě na rozdíl od většiny fotek z normálních foťáků GPS souřadnice. Pokud je někomu pošleš, říkáš mu vlastně hrozně moc věcí – kdo kde bydlí, kde přesně má chatu, zahrádku. Zkrátka na to mysli – hodně aplikací včetně Facebooku (jasně, ten nemáš) ta data odstraní, ale jiné ne. Tedy pozor na to a vždy se nás ptej, než něco uděláš, vždy to jde nějak vyřešit- online svět je mnohem méně bezpečný, než se zdá (Konec poučování II.)

20. Nefoť kachny

Abych se vrátil na zem: dovol mi zopakovat zásadní pravidlo z toho dva roky starého článku o focení normální foťákem. Tedy: nefoť kachny a jiné ptáky. To je jakýsi záhadný princip, že novopečené fotografy při zahlédnutí nějakého opeřence zasáhne silné nutkání ono zvíře zachytit. Jenže to prostě nemá smysl. Žádný člověk na světě se pak doma nedívá na fotky ptactva pořízené během víkendové procházky. Žádný. Ta fotka je mrtvá v okamžiku jejího pořízení. A tak to je se všemi nudnými tuctovými fotkami. Zkrátka je nefoť. A začni u těch kachen.