Fotografování z dronu se rychle dostává do módy a otevírá novou kategorii dějin fotografie. Jaká má úskalí? A je to opravdu “jiné” fotografování? Rozhodl jsem to prozkoumat: před půl rokem jsem si koupil dron DJI Phantom 4 a nyní sepsal dlouhý seznam postřehů.
Drony zaplňují nebe a bude jich víc a víc, protože jejich výkony stoupají a ceny padají. Za zhruba 30 000 Kč, tedy cenu slušnější zrcadlovky, je možné pořídit stroj, který novopečeného majitele nemůže nepřekvapit leteckými kousky i kvalitou výsledných záběrů.
Ano, jsme tedy uprostřed dronové revoluce, byť jak to u revolucí bývá, těžko říci, jakou nakonec bude mít podobu. Nesporné však dle mého je, že opravdu vzniká svébytné odvětví fotografování odkrývající (doslova) netušené obzory.
Nechme stranou profesionální stroje s cenou v řádech vyšší desítek až nižších stovek tisíc (á la DJI Inspire) a zaměřme se na ty, které “dělají” onu revoluci, tedy drony v oné klíčové kategorii 25 – 40 000 Kč, do níž právě patří i můj DJI Phantom 4.
A pojďme prozkoumat, co by se vám mělo honit hlavou, než s nadšením vzlétnete k oblakům.
Paradox focení z dronu: těžší, než se zdá
Než se pustím do konkrétnějších věcí, jedna mírně “mudrlantská” poznámka: Focení z dronu je totiž výrazně těžší, než se zdá na první pohled. A vyrobit z dronu hezkou fotku je úkol docela nesnadný, tedy doporučuji první fotovzlety moc nepodceňovat…
Proč to není snadné? Důvodů je několik…
Videu stačí méně než fotce
Video jako takové je z definice zcela jiné médium, které unese většinou mnohem víc: nudný rybník v poledním slunci bude vypadat extrémně nudně na statické fotce, ale na hýbajícím se videu alespoň dostane třetí rozměr, plasticitu a pohyb, a tudíž to celé bude výrazně více koukatelné.
Viz třeba video níže – pořídit v tu samou chvíli stejně hezké fotky je opravdu hodně těžké (ač to tak nevypadá)…
Neobvyklý ≠ opravdu hezký
První lety bývají euforické – svět se mění před očima, vše je neobvyklé, úchvatné… Teprve po čase vám dojde, že záběr neobvyklý (á la les z nebe) neznamená nutně, že jde o záběr hezký. To je ostatně velký problém většiny fotek (i videí) z dronu – ta jejich nečekanost je zpočátku přitažlivá, leč velmi rychle se to okouká.
Tedy jakmile k vám do hlavy dorazí mírná nuda z obrázků/videí, hurá, jste na dobré cestě!
Parametry fotek nejsou nic moc
Pokud jste zvyklí na kvalitu snímků například z nejlevnějších zrcadlovek, raději od fotek z dronu nic moc nečekejte, můžete být zklamáni. Ba dokonce i můj iPhone 6 fotí obecně lépe než můj oblíbený dron. Z čehož plyne, že fotografování z dronu musí být neustálou horečnou snahou na téma “jak z té hračky vymáčknout co nejvíce”. Teprve až na to přistoupíte, začne to celé fungovat. Což stojí za trochu podrobnější prozkoumání.
Srovnání dronů DJI Phantom, Mavic a Spark
Když jsem začal chystat tento článek, hledal jsem srovnání všech klíčových typů dronů firmy DJI, které reálně v danou chvíli nemají moc konkurenci. A ona klíčová data jsem uspořádal do následující tabulky zahrnující stávající modely cenové kategorie 25 – 40 000 Kč.
Phantom 4 | Phantom 4 PRO /Advanced | Mavic PRO | Spark | |
Typ snímače | 1/2.3” CMOS | 1“ CMOS | 1/2.3“ CMOS | 1/2.3“ CMOS |
Rozlišení | 12,4 MP | 20 MP | 12 MP | 12,35 MP |
Objektiv | 20 mm f/2.8 | 24 mm f/2.8 – 11 | 25 mm f/2.2 | 28 mm f/2.2 |
Rozsah ISO | 100 – 1600 | 100 – 12800 | 100 – 1600 | 100 – 1600 |
Velikost fotografie | 4000×3000 | 5472×3648 | 3968×2976 | 4000×3000 |
Čím to z dronu fotíme? Opravdu malým čipem
Tabulka může vypadat trochu moc obsáhle, opravdu podstatný je však pouze jeden jediný parametr – velikost snímače. V tomto smyslu z řady výrazně vybočují modely DJI Phantom 4 PRO a DJI Phantom 4 Advanced, které mají tzv. jednopalcový čip o rozměrech 13.2 x 8.8 mm.
Ostatní modely včetně Mavicu, Sparku i “mého” Phantoma 4 mají snímač výrazně menší, o velikosti 1/2.3“, tedy 6.3 x 4.7 mm.
Že na těch milimetrech zase tolik nesejde? Ale sejde, přece jen čistě fyzikálně platí, že větší čip znamená lepší snímky (nebo alespoň větší šanci zvládnout špatné podmínky. Ač v těch milimetrech onen rozdíl nemusí vypadat zásadně, jakmile trochu znásobíme, ukáže se jiné číslo: onen jednopalcový čip má prostě čtyřikrát větší plochu než ten menší – což opravdu hezky ilustruje význam těchto čísel.
Stejně zásadní rozdíl platí u foťáků, kde nyní jednopalcové kompakty (Sony RX100, Canon G7 X mark ii) začínají pro běžné focení konkurovat i zrcadlovkám, zatímco “obyčejné” kompakty s menšími čipy á la 1/2.3“ vycházejí z módy.
Tedy ano, pokud jsem měl možnost zahlédnout nějaké testovací snímky z modelu Phantom 4 PRO a Advanced (vybavených jednopalcovými čipy), výsledky vypadaly opravdu lépe.
Co rozhodnout neumím, je např. otázka typu “je pro mě lepší Mavic, který je výrazně menší a skladnější, nebo Phantom 4 Advanced s větším čipem”? Pokud odpověď tušíte, budu vděčný za komentář!
K čemuž rychle dodávám, že systematicky jsem žádný další dron krom mého Phantoma 4 netestoval, tedy objektivně posoudit neumím. Na každý pád však platí, že pokud například váháte nad koupí, výhoda většího čipu je prostě velmi zásadní…
A ještě jeden z parametrů stojí za zmínku, a to ohnisková vzdálenost objektivů – Phantom 4 fotí a filmuje “dvacítkou” (v přepočtu na kinofilm), což je někdy až protivně širokoúhlé, zatímco modely novější mají už úhel záběru méně divoký, 24 – 28 mm, což, tipl bych si, je spíše výhoda.
Klíčové je fotit v dobrých podmínkách
Jedna z nejdůležitějších věcí pro obstojné focení z dronu zní: poznejte silné a slabé stránky svého letadélka a naučte se je perfektně využívat.
Tahle rada může zní trochu banálně, ale zdání klame, je možná vůbec nejdůležitější. Jak už jsem zmínil, kvalita menších čipů je vlastně trochu na hraně, a proto je třeba vycházet dronu co nejvíce vstříc a chápat, kdy může přinést dolů hezké fotky, a kdy to naopak nemá smysl.
V tom smyslu to je nekonečná bitva s okolnostmi: obecně platí, že nejlepší výsledky je možné čekat při focení skvěle nasvícených scén, v nichž bude zásadní nepříliš ostré světlo a, možno-li, živé barvy. Jiným slovy: pokud fotíte šťavnatou jarní zeleň v krásné krajině zalité večerním sluncem a lemované modrým nebem s beránky, šance na hezkou fotku jsou poměrně velké.
Cokoliv jiného s sebou nese riziko, že to nebude nic moc – nebude moc fungovat ostré slunce a “vyšisované” barvy, nudně modrá obloha bez oblak případně prostě jen scenérie v nudném zamračeném počasí s všeobjímajícím šedivem a mdlými barvami.
Prostě se naučte dívat z okna a odpověď na otázku: “Má v tomhle světle a počasí smysl létat?” Odpověď bude ve většině případů znít NE, ale tak to je u focení vždy. A vzlétnout a fotit s cílem ulovit něco mimořádného tam bude znamenat čekat, až se prostě sejdou ideální podmínky.
Bez znalostí kompozice to moc nejde
Jak už jsem zmínil v prvním bodu, focení z dronu je záludné, protože novopečený letec se snadno nechá omámit úžasností všech těch nebývalých záběrů á la moje chata ze stometrové výšky, kopec pokrytý sněhem nebo moje auto schované v zeleni.
Problém je, že to vše se – což garantuji – po čase omrzí a navíc takto prostě dobré fotky nevznikají. Protože “zajímavý a neobvyklý” prostě neznamená dobrý. Už po krátkém čase se na ty úlovky nebudete mít moc chuť dívat, zevšední vám..
Tedy oprašte a zmobilizuje všechny své znalosti kompozice a snažte se je uplatňovat v míře ještě vrchovatější než kdykoliv jindy.
Pamatujte, že hlavním stavebním kamenem dobré kompozice v krajině bývá nějaká výrazná linie, které “navede” oko do záběru. To jste si ostatně možná všimli, že ty náhodně cvaknuté fotky, které se vám hodně zalíbily, v sobě často nějakou zásadní linii mají – řeku, potok, silnici, kontrastní horských hřbet, cokoliv… Pamatujte prostě, že kompozice je vždy nedílnou součástí vzniku dobré fotky, a u focení z dronu to platí dvojnásob.
To souvisí i s druhým pojmem, který je dobrý vést v patrnosti, a to je snaha o “prostorovost” fotky. Jasně, svět vnímáme v 3D, fotíme ale jen v 2D, a pokud na to zapomeneme, snadno zabijeme sebehezčí scénu před námi. Do fotek je prostě hodně důležité snažit se propašovat něco, co dát fotce prostor, měřítko, perspektivu.
Což se, mimochodem, snáze dociluje při focení z menších než větších výšek – i u videí, kde sám o sobě pohyb zaručuje jistou prostorovost, je ideální letět spíš níž a “dotýkat” se třeba korun stromů, než kroužit ve stometrové výšce, z níž fotky vypadají tak trochu jako z Google Maps.
U focení z dronu nepodceňte nastavení
U obyčejného pozemského focení je poměrně často možné obejít se bez složitých nastavení i bez následných úprav, v případě fotografování z dronu to však moc nejde. Jednak je třeba přece jen trochu něco ponastavovat a pak počítat s tím, že bez pár rychlých úprav to nepůjde.
Automat, nebo manuál?
Ač ne každý si někdy zkusí, drony umí velmi slušně pracovat v manuálním režimu. Clona je neměnná, tedy rychlá navigace v ovládací aplikace umožňuje měnit zbylé dva klíčové parametry: ISO a čas. Jednoduchým posunem šoupátek je s pomocí stupnice expozimetru možné trefit přibližné hodnoty vhodné na danou situaci a pak vše doladit podle oka. Ano, lákavé a logické to je, ale já manuál popravdě řečeno nepoužívám, protože – viz další body – každou fotku stejně vyfotím hned třikrát.
Fígl zcela zásadní: expoziční bracketing
Expoziční bracketing (AEB) dělá jednoduchou věc – místo fotky jedné vyrobí hned fotky tři, nebo dokonce pět, dle toho, jak vše nastavíte. Jedním cvaknutím tak získáte sérii s různě exponovanými (světlými a tmavými) verzemi toho samého záběru. Pokud fotím něco, na čem mi záleží, bez bracketingu se do toho vůbec nepouštím.
Prostě mi zaručí, že alespoň jedna fotka bude více méně použitelná, což je na nevelkém displeji mobilu dole na zemi nemusí být vůbec poznatelné. Čímž pádem tedy ani neřeším korekci expozice, které se ale jindy hodí – to je taková ta možnost říci foťáku: udělej tu fotku světlejší/tmavší než chceš. Tak to beru trochu kanónen na vrabce, a cvákam hned fotky tři.
Bez rawu ani ránu
Stejně tak platí, že při focení čehokoliv zásadnějšího by byl hřích nefotit do rawu, tedy onoho zdrojového snímku obsahujícího mnohem více dat než onen JPG, který by nám ze dronu “vypadl” normálně. Tak jako u normálního focení mám nastaveno focení JPG+raw, tedy každé cvaknutí vyrobí dva obrázky: raw s příponou DNG (má obvykle kolem 20 MB) a JPG (kolem 5 MB).
Výhoda či spíš nezbytnost rawu je zjevná: tak jako u normálního focení má prostě více dat a pro následné úpravy je z něj možné vytáhnout mnohem více než z onoho jpg. Připomeňme, že raw jako zdrojový soubor ignoruje další nastavení typu vyvážení bílé, picture style atp, tedy se nedivte, že bude vypadat méně uhlazeně než výsledný “vyvolaný” jpg. Až v počítači z něj vytvoříte něco použitelného.
Užívejte HDR, ale ne automatické
Dříve či později zjistíte, že fotografovat z dronu není možné bez použití HDR, tedy, řečeno zjednodušeně, bez namíchání oněch tří až pěti fotek (rawů) do jedné výsledné. Proč to? Protože hodně často budou výsledky bez toho takové plonkové – zachytíme třeba svah kopce, ale už ne výrazně světlejší nebe nad ním, proto to skládání. (Více o HDR v článku zde).
Ale pozor: Phantom 4 má i automatické HDR, kdy se o smíchání pokusí dron sám, ale to téměř vždy dopadne velmi bídně, tedy se do toho raději ani nepouštějte. A jděte klasickou cestou míchání tří fotek v nějakém speciálním softwaru (nejlépe asi v Photomatixu, jehož zkušení verze je zadarmo).
Podtrženo sečteno: jedno cvaknutí = 3 rawy a 3 jpgy
Tedy ano, obvykle ve vzduchu raději fotím v bracketingu a navíc do rawu, tedy jedno cvaknutí vyrobí celkem 6 souborů a 80 MB dat (3 jpgy + 3 rawy). Jistě, je to mírně šílené, ale pokud chceme z nebe na zem dostat nějaké solidní výsledky, je to skoro nezbytné. Žere to tedy hodně místa na disku, ale ten stejně už přetéká gigabajty videí, tak už to je jedno.
Pozor na formát 16:9 – ořezává fotku
V nastavení je též možné zvolit focení do formátu 16:9, ale fotku jen ořezává a při focení do tohoto formátu čip nevyužijete na plné ploše. Velikost obrázku u “klasického” poměru stran 4:3 bude u všech modelů s menším čipem plnohodnotná, tedy 4000 x 3000 pixelů, u širokoúhlé varianty již ořezaná na 4000 x 2250 px. Tedy pokud už chcete něco širokého, cvakněte to klasicky, a ořízněte až v počítači při úpravě.
Závěr: co čeká focení z dronu
Fotografování z dronu nesporně čeká napínavá budoucnost – ceny půjdou ještě níž, kvalita stoupne, uživatelů přibude a pravda, také se nesporně již brzy zpřísní pravidla.
Ale bude to opravdu zcela nová éra fotografování? To se teprve uvidí – hodně záleží na tom, zda si piloti uvědomí to zcela zásadní a nenápadné: že pokrok v technologii má často jen mizivý dopad na výslednou fotku. A klíčové je lapit dobré světlo a umět skvěle pracovat s kompozicí.
DJI Phantom 4 – cena
Není v mých silách ceny sledovat, tedy zde přejímám automaticky generovaný přehled od Heuréky.
Poznámka pro šťouraly: Toto není placená recenze ani inzertní text. Dron jsem si ke svým experimentům koupil jen a pouze za své peníze…
Shrnutí recenze:
DJI Phantom 4
Opravdu pozoruhodný dron vhodný v danou chvíli i pro poměrně náročné uživatele.
7.6
Pros
- Otevírá nové dimenze focení
- Dron jako takový je velmi sofistikovaný nástroj
- Cena kolem třiceti tisíc je rozumná - na to, co vše ta hračka umí
Cons
- Snímač je malý, tedy od něj není možné čekat zázraky
- Kvalita snímku je spíš průměrná, na rozdíl od videa, které unese více
- Dobré snímky vyžadují poměrně značné zkušetnosti s fotografováním
S drony nemám zkušenost. Vadí mi, že je u nich nemalé riziko poškození a pádu a je to drahá technika, i když jsou drony i za 600 Kč, ale ty jsou spíše jen na hraní pro děti.
Moc děkuji za poučný článek. Jsem profesionální pilot dronu Phantom 4 Pro. Cítím se víc jako kameraman než jako fotograf. V rámci dalšího vzdělávání hledám články, které mě posunou dál. Tento je jedním z nich. Díky. Jedná se o dvě profese. Pilot a fotograf/kameraman. To pilotování fakt není sranda. Taky jsem měl z článku pocit jako pan Němeček, že dron lítá sám. Přimlouval bych se za jeho doplnění. Třeba i jen větou, že se tímto nelehkým tématem nechcete v článku zabývat. O pravidlech létání je toho na netu hodně. Váš odborný článek je ovšem ojedinělý.
Dron je jen plošina pro fotoaparáty. Snaha doplnit plošinu o rádoby „fotoaparát“ ( jak píšete, mobil fotí lépe) se sice cení, ale dokud nebude ve vzduchu něco podobné kvalitou zrcadlu, tak je to spíš hračka, která potěší, ale nenadchne.
A 100 procent souhlas s pravidly kompozice v článku, bez toho ani nefotit.
Určitě se to bude zlepšovat, kvalita plošiny už je na vysoké úrovni, foťák přijde na řadu.
Problém však bude s optikou, ta něco váží a to znamená těžší dron, dražší a možná také legislativou omezený – zde však souhlasím, nebezpečí 1kg stroje při pádu ze 100m je smrtelné. Kdo potřebuje létat nad obcí nebo lidmi, ať k tomu má patřičné vzdělání. Polní letci asi moc škody nenapáchají.
Ale současné drony do 30k jako hračka super, když člověk využívá víc video, nedokonalosti snímačů nejsou tak znát jako při focení. Ale u videa zase platí možná dvojnásob „co vlastně točím“.
Ta kaplička v Brumově-Bylnici je pěkná. Jezdíte tu častěji?
Ano ano, jezdím na Valašsko hodně často, protože jsem si vzal Valašku a mám to tam moc rád… JR
Dobrý den Honzo, po absolvování Vašeho kurzu jsem se vrhl také trochu víc na focení s Phantomem. V článku píšete, že pro bracketing necháváte nastavený automat, v kurzu jsme naopak pro bracketing u zrcadlovky nastavovali manuálně ISO 100.
Je to tím, že Phantom prostě nemá takovou optiku aby byl rozdíl patrný? (focení kolem 19:30 nastavoval ISO 800).
A ještě takový povzdech: škoda, že nemá korekci expozice, všiml jsem si, že Phantom řeší bracketing různou rychlostí uzávěrky při stejném ISO.
K pravidlům: http://www.droneweb.cz/legislativa-provozu-dronu/item/37-predpisy-pro-letani-s-drony-v-cr …
..a ještě mě zaujalo: 5.4 Pilot musí zaznamenávat informace o letu do deníku letadla nebo rovnocenného dokumentu. Informace musí obsahovat datum letu, jméno pilota, označení letadla, místa vzletu a přistání, dobu letu a celkovou dobu letu, druh letové činnosti a potenciální události související s bezpečností letu. 🙂
z http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-2/data/effective/doplX.pdf
Zdravím! Tohle, pokud se nepletu, zatím pro tyto hračky neplatí, byť časem možná platit bude, hodně velké rozdíly jsou v tom, zda se létá pro radost, nebo pro peníze, plus záleží hodně i na váze dronu… Tedy čím profesionálnějí, tím se na něj vztahují přísnější regule… Problém je spíš v tom, že lidé opravdu létají hodně nebezpečně a tam, kde logika zdravého rozumu velí nelétat… JR
Rád čtu Váš web a jsem odběratelem Vašich novinek .-) Jsem navíc i letecký modelář a díky zálibě ve fotografování se mi obé sešlo i v koupi Phantomu. Váš článek je fakt fajn, člověk se dozví plno věcí, na které jsem si já musel přijít metodou omyl pokus. Bohužel, právě díky rozmachu dronů propadem ceny, se dá očekávat paradoxně jejich tvrdá restrikce. A proto se ne zcela ztotožnuji, že přichází nová era fotografování . Ta spíš teď končí 🙂 Například, když jsem si proklikával fotky ze článku Nejlepší foto z dronů 2017, tak přes 1/2 fotek je jich v rozporu s již NYNÍ platnou legislativou a některé i se zdravým rozumem . Pří vší úctě k DJI – mají to fakt vychytané, jak sw a hw – ale je to furt jenom kus tištáku se 4 regulatory a 4 hobby motorky napájená 1 čtyřčlánkem navíc LiPOL baterek . Porucha jednoho z regulátoru nebo problém vnitřního zkratu jednoho článku lipol znamená neřízený pád. Navíc v mnoha zemích jsou již teď drony plošně zakázovány a i šíří se i místní restriktivní vyhlašky . Jsem velký fanda této technologie, ale mám velké obavy, že si toho dlouho neužijeme ato právě díky neukázněnosti mnohých z nás. A naše řady se prudce rozšiřují. Například před několika dny mi nad dvorkem v naší zapadlé vesnici kroužil cizí Phantom, což koliduje nejenom s předpisy, ale i s obyčejnou slušností. Nakonec, kdybych já sám neznal mnohé souvislosti, jak s modelářských diskuzi, tak stanovisek UCL, tak po přečtení Vašeho članku získám dojem, že jde pouze o letající foťák, se kterým si mohu defacto létat kde chci a fotit co chci , stejně tak jako se svým Nikonem, Canonem apod. Což myslím je obrovský omyl .Možná, že jste měl do těch užitečných informací o technice zpracování fotek zakomponovat i nějaké krátké legislativně bezpečnostní ne li etické info o létání s touto technologii .
Vážený pane Němečku,
díky moc za skvělou poznámku – to je samozřejmě pravda, není pochyb, že nějaká další restrikce přijde, otázka samozřejmě bude, jak dramatická… Já osobně mám podobné divoké zážitky, kdy jsem si říkal, že to prostě nemůže dobře dopadnout (ať už konkrétní let nějakého šílence, nebo obecně to celé s drony)… A ano, jak říkáte, občas nejde jen o zákony (obecně vcelku rozumné a logicé, řekl bych), ale i o zdravý rozum. Tak jen doufejme, že přece jen se to nějak vytříbí, zákony šílené piloty trochu usměrní a hezkých fotek bude přibývat… Tak dobré lety přeji… JR
A vlastně jsem ještě zapomněl doplnit: máte pravdu i v tom, že by stálo za to sepsat nějaký přehled toho, jaký základní pravidela existují, a že to často nejsou pravidla zcela zjevné… Měl jsem to v plánu, ale pak se mi to sem už nevlezlo, tak někdy příště… Zdravím, JR
Děkuji za fajn článek, sám mám DJI Mavic Pro. Proto bych rád poupravil popisek, tento dron má clonu f2,2 a ne uváděných 2,6
Díky za upozornění! Opravil jsem, někde jsem to asi špatně opsal ze stránek DJI… JR